Officina Zoe: Mamma Sirena
Skupina Officina Zoe hraje transovní rytmy z jihu Itálie, které se kdysi používaly při léčbě kousnutí pavoukem tarantulí - a v pátek 9. října své umění představí také v Praze. na ostrově Štvanice v divadle Villa Štvanice.
Na jižním konci apeninského poloostrova, v oblasti kde z italské boty vyrůstá podpatek, leží kraj zvaný Apulie. Jaderské moře je v tomto místě nejužší, Itálii tu od Albánie a Řecka odděluje Otrantská úžina. Podobně jako v jiných odlehlých krajích tu mnohem déle přetrvaly staré zvyklosti - tance, hudba i rituály, které sahají až do pohanských dob. Ještě do 20. století se na venkově zachoval dialekt grigo, dědictví z antiky, kdy tento kraj kolonizovali Řekové. Místní rytmus pizzica původně léčil kousnutí pavoukem tarantulí - a dodnes je inspirací zdejších hudebníků. K nejstarším skupinám, které se tomuto žánru věnují, patří Officina Zoe.
Ústředním nástrojem jihoitalského rytmu pizzica jsou tamburíny. Hráč na tento nástroj ve skupině Officina Zoe vysvětluje, že název Zoe je původně řecké slovo, které znamená život - nikoli však biologický, ale spíš duchovní. „Je to náhrdelník, kde každá živoucí existence tvoří jednu perlu,“ vysvětluje hudebník.
Jihoitalské rytmy, které vznikly jako terapie při kousnutí pavoukem, pronikly i do vážné hudby. Ferenc Liszt i Chopin skládali tarantelly pro klavír - ale od autentického stylu pizzica se tyto sofistikované a přikrášlená formy podstatně liší. Oslavou těch nejsyrovějších rytmů je celonoční koncert La Notte della Taranta, který se koná každoročně koncem srpna, na němž vystupují ty nejlepší místní skupiny včetně Officiny Zoe.
V dnešní Mozaice uslyšíte například skladby: Mare d'Otrantu Mia, Li Bellizzi, A Nuvaie, Comu E Bellu.
Nejposlouchanější
-
Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále. Příběh malého pikolíka, který jde za svým snem
-
Jack Black: Nemáte šanci. Příběhy z amerického podsvětí
-
Jiří Hájíček, Zuzana Říhová, Karel Poláček a další. Venkovské povídky českých spisovatelů
-
Václav Havel: Audience. Nové zpracování s Trojanem a Myšičkou v hlavních rolích
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.