Od mládí jsem měl potřebu dělat skladby, které plynou jak mraky na nebi, říká skladatel Peter Graham

13. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jaroslav Šťastný

Hudba ticha, hudba haiku, ale i jazz – to je svět skladatele, klavíristy, pedagoga a hudebního publicisty Jaroslava Pokorného alias Jaroslava Šťastného alias Petera Grahama. Ve Vizitce s Renátou Spisarovou mluvil o důležitém festivalu Expozice nové hudby, v jehož čele stál šestnáct let, anebo o tom, proč jej vždycky zajímalo „všechno, co bylo odjinud.“

Narodil se jako Jaroslav Pokorný, ale hudební svět ho zná jako Jaroslava Šťastného anebo Petera Grahama. První varianta jména vznikla tak, že Pokorný po svatbě přijal jméno své ženy, ta druhá pak odkazuje k oblíbenému pečivu. „Tu přezdívku jsem dostal už v Divadle Husa na provázku, protože jsem o přestávce jedl grahamové veky,“ říká o nápadu režiséra Petera Scherhaufera. Po něm si Graham také zvolil křestní jméno.

Čtěte také

Grahamův otec byl nadšený amatérský hudebník a malý Jaroslav už ve dvou letech poznal všechny nástroje včetně baskřídlovky. Ve dvanácti objevil Johna Cage, v rozhlasovém pořadu Pavla Blatného slyšel jeho skladbu Imaginary Landscape no. 4. Dodnes to vnímá jako zásadní milník ve svém hudebním životě. Tehdy si sám pro sebe řekl, že něco podobného by chtěl sám jednou skládat. „Plno lidí si myslí, že moderní hudbu dělají lidi, co neumí to hezké. Tohle je pěkná odpověď na jejich názory,“ komentuje nahrávku Fads and Fancies in the Academy z roku 1940, jejíž úryvek ve Vizitce zazněl. „Cage si tu dělal legraci z tradicionalismu.“ Z Grahama se později stal i hudebníkův propagátor: bez něj by v češtině nevyšla kniha esejů Silence: Lectures and Writings anebo Cageova korespondence.

Jako člen Didrik Ingvaldsen Orchestra

Nechte děti tvořit

Peter Graham tvrdí, že jej vždycky zajímalo všechno, co „bylo odjinud“. Vliv na něj měla tibetská hudba, gospely anebo blues, zkrátka žánry, které nemají kořeny ve středoevropském prostoru. Když jej něco zaujalo, začal se sám pídit po dalších informacích: studoval je v knihovnách, nebál se sednout ke stolu a dotyčnému napsat dopis.

Čtěte také

Na konzervatoři, kde studoval varhany, a také na HAMU během studií skladby se často cítil jako solitér. Dnes už je ale situace jiná – jeho studenti a další mladí interpreti mu rozumějí. „Od mládí jsem měl potřebu dělat skladby, které plynou samy tak, jak plynou na nebi mraky. Chtěl jsem zkomponovat něco, co zkrátka jen tak probíhá. Žaneta pro to měla pochopení,“ usmívá se při ukázce jeho kompozice Bez konce je obloha a nic nebrání oblakům volně po ní plynout, již interpretovala akordeonistka a skladatelka Žaneta Vítová.

Ve Vizitce mluvil také o bariéře mezi klasickou a opravdu soudobou hudbou, o festivalu Expozice nového hudby, v jehož čele stál mezi lety 1993 a 2009, a také o tom, proč ho neláká psát hudbu pro velký orchestr.

S Didrik Ingvaldsen Orchestra. Zleva Marina Friedl, Radim Hanousek, Dag Magnus Narvesen, Michal Wróblewski, Marcel Bárta, Didrik Ingvaldsen, Tomáš Hobzek

Peter Graham je též autorem instruktážní knížky zvané Jinakosti. Jedná se o klavírní literaturu, v níž Graham netradičním způsobem přemýšlí o dětmi často neoblíbených klavírních etudách. Podle něj je důležité, aby děti měly dostatek prostoru pro kreativní projev. Odrazit by se to mohlo třeba v originálně pojatých skladbičkách, jejichž rámec by určil jen prstoklad.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.