Objevujte symbolické vesmíry lidových oděvů: Co o nás říkají kroje? A co skrze kroje říkáme my?
Tereza Lišková se v ArtCafé ptá svých hostů na jejich vztah k lidovému kroji a na symbolické významy, které s sebou tento specifický oděv přináší.
Záznam celého ArtCafé, včetně výběru hudby od Elišky Vidomus, která se nechala inspirovat gruzínskou kulturní tradicí, najdete v audiu na konci článku.
Během ArtCafé zavítáme do Gruzie a na Kyjovsko. O gruzínských krojích i jejich přesahu do současné módy mluví velvyslankyně Gruzie Mariam Rakviashvili. Kroje z Kyjovska přibližuje krojová švadlena a studentka etnologie Aneta Šejnová. Historik a kurátor sbírky lidového umění Národního muzea Jiří Smlsal poukazuje na paradoxy, které s sebou příběhy lidových oděvů nesou.
Výstava Gruzínských krojů, kterou během rozhovoru zmiňuje Mariam Rakviashvili, je do 30. května 2021 k vidění v pražské Galerii Skleňák stojící kousek od Vítězného náměstí. „Uvidíte autentické kroje z různých oblastí Gruzie, které ukazují, jak rozmanitá a různorodá naše krajina a příroda je,“ říká Rakviashvili. Tvůrkyně krojů Aneta Šejnová v tomto kontextu zmiňuje různé krojové vzorce, které můžeme pozorovat i v rámci malého území, napříč dědinami na Kyjovsku. Šejnová svůj vztah k místním tradicím posiluje i skrze studium etnologie na Masarykově univerzitě, zároveň je schopna trávit soustředěným vyšíváním i dvanáct hodin denně.
Politický a sociální kontext kroje otevírá historik Jiří Smlsal a během rozhovoru zmiňuje paradoxy, které v sobě lidová kultura nesla a stále nese. „Moderní národní hnutí se odkazuje na venkovský lid jako na zdroj čisté autentické lidové kultury, zároveň právě venkovské vrstvy patřily k posledním společenským skupinám, které přijímaly moderní národní hnutí a moderní pojetí národa,“ uvádí jeden z příkladů Smlsal. Během rozhovoru dále uvádí i řadu konkrétních případů, kdy se lidový oděv dostává do překvapivých i poměrně temných kontextů.
Jak přišla Aneta Šejnová ke svému prvnímu kroji? Jak si v Gruzii stojí řemeslná textilní tradice? A jaké kroje najdeme v Národním muzeu? Uslyšíte v ArtCafé.
Hudbu vybrala: Eliška Vidomus
Související
-
Horňácká hudba nese obrovské tajemství. Její úprava je jako chůze po žiletce, říká hudebník
Jiří Hradil je profesionální hudebník. Narodil se v Bystřici pod Hostýnem, bydlí na Vysočině, rád zkouší různé žánry a z celého srdce miluje horňáckou lidovou hudbu.
-
Poslechněte si příběh ženy, pro kterou se lidové kroje staly celoživotní láskou
Stovky lidových krojů za svůj život ušila a také ručně vyšila Marie Kopecká z obce Luženice na Domažlicku. Začínala jen s opravami krojů pro rodinu a známé.
-
Jarní lidová slavnost Kosení luk má i společenský přesah
Svátek ranního rozbřesku aneb Kosení luk - tak se jmenuje krásná jarní lidová slavnost, která se léta konala v druhé polovině května v Buchlovicích u Uherského Hradiště.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
