Objevujte symbolické vesmíry lidových oděvů: Co o nás říkají kroje? A co skrze kroje říkáme my?

Během ArtCafé zavítáme do Gruzie a na Kyjovsko. O gruzínských krojích i jejich přesahu do současné módy mluví velvyslankyně Gruzie Mariam Rakviashvili. Kroje z Kyjovska přibližuje krojová švadlena a studentka etnologie Aneta Šejnová. Historik a kurátor sbírky lidového umění Národního muzea Jiří Smlsal poukazuje na paradoxy, které s sebou příběhy lidových oděvů nesou.

Kroje – zdobený sváteční čepec pod turecký šátek|foto:Aneta Šejnová

Výstava Gruzínských krojů, kterou během rozhovoru zmiňuje Mariam Rakviashvili, je do 30. května 2021 k vidění v pražské Galerii Skleňák stojící kousek od Vítězného náměstí. „Uvidíte autentické kroje z různých oblastí Gruzie, které ukazují, jak rozmanitá a různorodá naše krajina a příroda je,“ říká Rakviashvili. Tvůrkyně krojů Aneta Šejnová v tomto kontextu zmiňuje různé krojové vzorce, které můžeme pozorovat i v rámci malého území, napříč dědinami na Kyjovsku. Šejnová svůj vztah k místním tradicím posiluje i skrze studium etnologie na Masarykově univerzitě, zároveň je schopna trávit soustředěným vyšíváním i dvanáct hodin denně.

Výstava Gruzínských krojů v Galerii Skleňák|foto:Tereza Lišková,Český rozhlas

Politický a sociální kontext kroje otevírá historik Jiří Smlsal a během rozhovoru zmiňuje paradoxy, které v sobě lidová kultura nesla a stále nese. „Moderní národní hnutí se odkazuje na venkovský lid jako na zdroj čisté autentické lidové kultury, zároveň právě venkovské vrstvy patřily k posledním společenským skupinám, které přijímaly moderní národní hnutí a moderní pojetí národa,“ uvádí jeden z příkladů Smlsal. Během rozhovoru dále uvádí i řadu konkrétních případů, kdy se lidový oděv dostává do překvapivých i poměrně temných kontextů.