Oáza pro exulanty, „androše“ i hudební alternativu. Jiří Chmel vzpomíná na svůj klub Nachtasyl

Legendární vídeňský klub byl zázemím exulantů, kteří odešli z Československa, připomínkou světa omezeného hranicemi i zázemím svérázných hudebníků. Vzpomínky jeho zřizovatele a dlouholetého provozovatele Jiřího Chmela zaznamenal Štěpán Eliáš. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.

Jiří Chmel je rodák ze severočeského Mostu, rodové kořeny má české i německé, a tak život „na hranicích“ a ve vícejazyčném prostředí byl pro něj samozřejmostí. Od mládí ho zajímala rocková hudba a měl také možnost sledovat domácí dění zevnitř i zvnějšku – když jako šestnáctiletý odjel na prázdniny za svým strýcem do západoněmeckého Kasselu, bylo 20. srpna, o den později viděl invazi Československa v televizním zpravodajství.

Čtěte také

Z Mostu odešel do Prahy, byl maturant, ale pracoval v dělnických profesích, chtěl poslouchat oblíbenou hudbu a mít klid. Seznámil se s undergroundovými hudebníky a začátkem roku 1977 podepsal Chartu. O rok později byl zatčen a rok a půl vězněn. „Když jsem se vrátil z vězení, tak mezi přáteli vládla docela poraženecká nálada, což vedlo k tomu – nevěděli jsme, že probíhá akce Asanace – že řada z nás dostala nabídky k vystěhování. V roce 1982, po velkém tlaku, kdy už jsem neměl ani zaměstnání, jsem s rodinou také odjel do Rakouska.“

Máničky, pankáči, androši

To, co měl Jiří Chmel rád a čemu rozuměl, v tom se snažil pokračovat i ve svém emigrantském domově ve Vídni. Našel vhodný objekt s prázdnými prostory a založil rockový klub Nachtasyl. U jeho otevření byli přátelé z Československa i Rakouska, emigranti, „androši“. A místo se stalo azylem českých imigrantů i tuzemské alternativní scény, konaly se tam koncerty, výstavy, čtení ze samizdatů i knih vydaných exilovými nakladateli. Na pódiu neexistovaly žánrové hranice, koncertovali tam například Karel Kryl, Charlie Soukup, Sváťa Karásek, Vlasta Třešňák, vídeňští dýdžejové i punkoví hudebníci. Mezi návštěvníky byl Eugen Brikcius, Karel Schwarzenberg nebo Pavel Landovský. Po listopadu 1989, při své první státnické návštěvě Rakouska, se hned po oficiálním setkání v Hofburgu vypravil prezident Václav Havel právě do Nachtasylu.

autoři: Štěpán Eliáš , Milena M. Marešová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.