O myšlení vleže

Jak se mohl kus nábytku stát symbolem psychoanalýzy a psychoterapie? Právě tato otázka je vlastním tématem výstavy Pohovka s podtitulem O myšlení vleže. Sleduje významy, jež se s pohovkou pojí, a představuje ji v jejích nejrůznějších funkcích: jako terapeutický nástroj, jako místo volného asociování, jako stimul poetické produkce. Kúry vleže se v psychiatrii konce 19. století vyvinuly v ústřední léčebnou metodu nervových chorob. Vídeňský neurolog Sigmund Freud svou terapii ovšem nezaměřoval na tělo, nýbrž mu šlo hlavně o asociace a fantazie, které v uvolněné poloze vleže vznikají.

Sigmund Freud v letním domě, asi 1932|foto: Sigmund Freud Copyrights

V prvním patře slavného domu v Berggasse je k vidění nejrůznější nábytek určený k ležení, sahající od dřevěného divanu ze světové výstavy 1873 až po lehátko podle návrhu Otto Wagnera. Kromě toho je součástí expozice i řada historických předmětů a dokumentů ilustrujících starší psychiatrickou praxi. S prostředím sanatorií ve Freudově době kontrastuje jeho vlastní pracovna-ordinace, vybavená kromě pohovky množstvím starožitností a orientálních koberců. Úryvky z rozhovorů s psychoanalytiky o aktuálním užívání pohovky přibližují spolu s fotografiemi Shellburnea Thurbera současnou psychoanalytickou praxi.

Pohovka, Freud Museum, London|foto: John Ross (2006), Sigmund Freud Privatstiftung

Freudovská pohovka ovšem již dávno překročila rámec vědy a lékařství a stala se oblíbeným tématem moderního umění. Pohovkou se nechali inspirovat třeba Paul Gavarni, Odilon Redon, Félix Vallotton, Man Ray, Max Ernst, Andy Warhol, Rachel Whitereadová nebo Spencer Finch. Jejich práce si na vídeňské výstavě samozřejmě můžete prohlédnout také.

POHOVKA. O MYŠLENÍ VLEŽE
5. 5. - 5. 11. 2006
Sigmund Freud Museum, Berggasse 19, A-1090 Wien
Tel.: +43/1/319 15 96, e-mail: office@freud-museum.at
Otevřeno denně 9-18 hod.