Norský rozhlasový orchestr s Petrem Popelkou na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka

Bedřich Smetana prožil „na severu“ coby dirigent hudebního spolku a učitel hudby v Göteborgu léta 1856 - 1861 a také tam komponoval. Třeba právě symfonickou báseň op. 16 Hakon Jarl, ve které fandil „mohutnému rekovi“, norskému vládci pohanů z 10. století. O generaci mladší, norský skladatel Edvard Hagerup Grieg napsal jeden vůbec z nejoblíbenějších romantických klavírních koncertů – je v tónině a moll, op. 16 – v roce 1868, jiná díla pro sólový nástroj a orchestr nedokončil. K těm symfonickým se přiklonil v 90. letech 19. století. Griegovy Symfonické tance op. 64 jsou plné bujarého veselí, vtipu, rázných rytmů i volnějších temp, nechybí párové norské tance i ten svatební.

Svůj debut měl v Ostravě 21. června norský klavírista Christian Ihle Hadland, v Evropě známý pro svůj „perleťový zvuk“. S norským KORKem debutoval ve svých patnácti letech a je žákem fantastického česko-norského pedagoga Jiřího Hlinky. A Norský rozhlasový orchestr samotný? Zakládá si na všestrannosti a schopnosti vykročit z žánru klasické hudby i do oblasti jazzu, popu, či dokonce rockové hudby a nejen v Oslu se těší tento orchestr velké vážnosti a oblibě.