Ze Švihova přes Rabí, Chotěšov a Rabštejn až do Chudenic. Malý průvodce filmovými místy Plzeňska
Nejen herečky a herci se stávají filmovými hvězdami, pravidelně jsou jimi nakonec i místa, na kterých se natáčí. Ve filmovém létě se proto vydáme do některých hvězdných filmařských lokací v Plzeňském kraji.
Vodní hrad Švihov patří mezi nejmladší české hrady, byl postaven na konci 15. století a zahrál si ve filmech Šašek a královna, Tři oříšky pro Popelku a v několika dalších pohádkách a seriálech.
Hrad Rabí, unikátní gotická památka posazená do pošumavské krajiny nad řekou Otavou, se objevil v řadě filmů. František Vláčil umístil na Rabí některé scény Markéty Lazarové a hrad se objevil i ve snímku Jiřího Krejčíka Božská Ema.
Rovnou mezinárodní filmovou hvězdou je bývalý klášter premonstrátek v Chotěšově, který už hostil dvě desítky tuzemských i zahraničních filmových štábů. Málokdo však ví, že poprvé se chotěšovský klášter objevil v Jirešově adaptaci románu Milana Kundery Žert z roku 1968.
Rabštejn. Nejmenší historické město v Čechách okouzlilo řadu filmařů, ale zdá se, že přímo učarovalo režiséru Tomáši Vorlovi. Tomáš Vorel si Rabštejn vybral pro svou dnes už kultovní venkovskou trilogii Cesta z města, Cesta do lesa a Cesta domů. Mimochodem kamenný most v Rabštejně využila pro natáčení klipu i slavná hudební skupina Depeche Mode.
Posledním místem vltavského filmového putování Plzeňským krajem je černínský Starý zámek Chudenice a rozhledna Bolfánek. Místa si oblíbili již prvorepublikoví filmaři. V roce 1932 zde režisér Svatopluk Inneman natáčel film Skřivánčí píseň se světově proslulou sopranistkou Jarmilou Novotnou v hlavní roli a o dva roky později právě tady režisér Josef Rovenský točil film Za ranních červánků na motivy stejnojmenné knihy A. V. Šmilovského. A chudenický černínský zámek Lázeň si zahrál i v 21. století, a to v roce 2012 ve filmu Jiřího Stracha Vrásky z lásky.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
