Osudy Jánise Krastinše. Rozhlasové vzpomínání lotyšského chemika, tlumočníka a překladatele
Vyprávění lotyšského kluka, který vystudoval chemii a po roce 1968 se – zaujat děním v tehdejším Československu – začal učit slovensky a česky. Češtinu vypiloval natolik, že se v 90. letech stal oficiálním tlumočníkem představitelů lotyšské vlády při setkání s Václavem Havlem i dalšími předními českými politiky. V průběhu let přeložil do lotyštiny řadu českých knih, např. autorů Františka Kožíka, Josefa Škvoreckého, Aleny Mornštajnové, Viktorie Hanišové či Marka Torčíka.
Jánis Krastinš vyrostl v zemědělské „kolchoznické“ rodině v 50. letech 20. století nedaleko lotyšského města Jekabpils v tehdejším Sovětském svazu. Na Chemické fakultě Lotyšské státní univerzity v Rize vystudoval chemii a celý život profesně působil jako výzkumný pracovník v Ústavu anorganické chemie lotyšské Akademie věd.
Po roce 1968 se začal zajímat o Československo, poslouchal vysílání zdejšího rozhlasu a četl naše noviny a časopisy, které v té době vycházely. V roce 1975 se mu podařilo poprvé do Československa vycestovat.
Na sklonku 80. let se účastnil lotyšských národních protestů a akcí za obnovení nezávislosti Lotyšska, mimo jiné tzv. Baltského lidského řetězu, který jako projev sounáležitosti pobaltských zemí spojoval Tallinn, Rigu a Vilnius a stal se symbolem boje za suverenitu Estonska, Lotyšska a Litvy.
V 90. letech Jánis Krastinš v Rize založil a vedl Lotyšsko-českou společnost, která zajišťovala kulturní styky mezi oběma zeměmi. Působil jako tlumočník při státních návštěvách, ale také při obnově hradu Bauska českými restaurátory. Do roku 2016 spolupracoval s Velvyslanectvím České republiky v Rize.
Už v 80. letech přeložil do lotyštiny první českou knihu. Byla jí Kronika života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského, kterou napsal František Kožík. Krastinš dosud přeložil na 20 českých knih, včetně Ostře sledovaných vlaků Bohumila Hrabala, Příběhu inženýra lidských duší Josefa Škvoreckého, Saturnina Zdeňka Jirotky, Báječných let pod psa Michala Viewegha, Hany Aleny Mornštajnové, Houbařky Viktorie Hanišové, Rozložíš paměť Marka Torčíka a mnoha dalších.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka