Voltaire: Candide. Ladislav Trojan a Gabriela Vránová v satiře o ztrátě optimismu
Vrcholný francouzský osvícenský filozofický román (1759) líčí život morálně čistého mladíka, který při svém putování světem postupně v řadě útrap přichází o svůj původní všeobjímající optimismus. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Básník, prozaik, dramatik a přední představitel francouzského osvícenství Voltaire (vl. jm. Francois-Marie Arouet, 21. 11. 1694 – 30. 5. 1778) vydal svého Candida (celý název zní Candide neboli Optimismus) v roce 1759.
Vrcholný osvícenský filozofický román vypráví příběh morálně čistého mladíka Candida, který žil ve vestfálském zámku jednoho barona ve společnosti filozofa Panglose, jenž tvrdil, že náš svět je nejlepší ze všech světů. Baron mladíka vyžene z „pozemského ráje“ poté, co zjistí, že Candide chová náklonnost k jeho dceři Kunigundě.
V nejrůznějších útrapách, které mladíka stíhají na jeho cestě světem (válka, zemětřesení, španělská inkvizice), se postupně rozplyne jeho původní panglosovský optimismus. Z návštěvy v Eldoradu si ovšem odveze zlato a diamanty, jež mu zaručí klidnější průběh druhé části cesty ve společnosti pesimisty Martina a umožní mu vykoupit z otroctví Panglose a Kunigundu. Nakonec Candide zakoupí pozemek u Cařihradu a společně s přáteli ho obdělává.
Voltairův Candide v sobě spojuje vyvrcholení tradice francouzského osvícenského románu s vrcholem výrazové vytříbenosti francouzského klasicismu i autorova satirického umění.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Osudy Mileny Grenfell-Baines. Rozhlasové vyprávění česko-britského „Wintonova dítěte“
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
