BáSnění Jany Kitzlerové
Překladatelka z ruštiny a vysokoškolská pedagožka uvádí své oblíbené básně.
Jana Kitzlerová je překladatelka z ruštiny a vysokoškolská pedagožka. V současné době působí na Akademii výtvarných umění v Praze, ale její pedagogická kariéra je spjata především s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy, kde se věnovala literárnímu překladu, lingvistice i lingvistické analýze.
Je autorkou knihy o poetice raného Majakovského díla Od slova k revoluci, přispívá do revue Souvislosti, do Tvaru a dalších periodik.
Jako překladatelka se spolu s Vojtěchem Frankem zasloužila o převod celku poem Vladimira Majakovského, které vyšly v nakladatelství Academia a rozsáhlého výboru z díla Velemira Chlebnikova, ale překládá také ruského exulanta působícího v Praze Igora Pomeranceva nebo rovněž v Praze usazeného výtvarníka a básníka Viktora Pivovarova. Pro nakladatelství Protimluv v současné době chystá výbor z díla Andreje Platonova.
Z básní všech výše zmíněných a dále z Josifa Brodského je složeno její BáSnění.
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
Velemir Chlebnikov. Úryvky z básní. Překlad Jana Kitzlerová a Vojtěch Frank z chystaného výboru Dar čarodějky mám, sestry nebeoké: Výbor z díla (1908–1916). Vyjde Academia 2024.
Vladimir Majakovskij. Různé verše. Překlad Jana Kitzlerová a Vojtěch Frank. Sebrané Poemy Vladimira Majakovského vyšly v nakladatelství Academia ve dvou svazcích v letech 2021 a 2024.
Andrej Platonov. Různé verše. Rukopisný překlad Jana Kitzlerová. K vydání chystá nakladatelství Protimluv.
Josif Brodskij. Prejzové pahorky v poledním úpalu léta…, překlad Maita Arnautová. Římské elegie. Opus 2004. Zlaté šupiny…, překlad Maita Arnautová. Benátské strofy. Opus 2013.
Viktor Pivovarov: Obyčejné jablko. Překlad Jana Kitzlerová. Z chystaného výboru pro Arbor vitae. Igor Pomerancev: Krtčí. Překlad Jana Kitzlerová. Náš čas vypršel, Protimluv 2021.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.