„K vrátnici se blíží vojáci. Nevíme, jak dlouho budeme moci vysílat“. Film Vlny oživuje rozhlasové nahrávky ze srpna 1968
Ponořte se do atmosféry roku 1968 s filmem Vlny, ve kterém zazní autentické rozhlasové nahrávky z doby okupace. Režisér Jiří Mádl ve svém snímku oživuje hlasy a příběhy rozhlasových legend, jako byli Věra Šťovíčková a Milan Weiner, kteří se stali svědky klíčových okamžiků československé historie. Film nabízí jedinečný pohled na dramatické události srpna 1968, kdy rozhlas a jeho zaměstnanci sehráli klíčovou roli v objektivním informování veřejnosti.
„Soudruhu, kdo měl zájem na zkreslování naší historie?“
V předkládaných zvukových ukázkách z Archivu Českého rozhlasu si můžete poslechnout, jak vypadala práce Redakce mezinárodního života (RMŽ) v praxi. Revoluční prvky živého vysílání a otevřené diskuze na dříve tabuizovaná témata dobře ilustrují především záznamy legendárního pořadu Písničky s telefonem, jehož duchovním otcem nebyl nikdo jiný než vedoucí RMŽ Milan Weiner. Záznamy pořadu se až na výjimky považovaly dlouho za nadobro ztracené, díky nahrávkám posluchačů Evy a Jana Kosových, které dnes tvoří součást digitálního archivu ČRo, se ale toto bílé místo rozhlasové historie podařilo přece jen zaplnit.
„Vážení přátelé, k rozhlasu přijíždějí. Přijíždí jednotky, které začaly pálit světelnými a ostrými náboji. Pomalu postupují po Vinohradské třídě a jsou několik desítek m od vchodu do rozhlasu. Protože nevíme, jak dlouho ještě budeme moci vysílat. Pravděpodobně je to už krátká chvíle, která nám zbývá. Nezbývá než znovu připomenout to, co nám všem vzkázal Dubček. A navíc ještě jedna zpráva. Od občanů jsme se dozvěděli, že Čestmír Císař byl odvezen dvěma či třemi muži v civilu na neznámé místo. Jestliže to není pravda, prosíme soudruha Čestmíra Císaře, aby se nám ohlásil a zprávu dementoval. Vážení přátelé, domníváme se, co z těchto chvílích bylo možno říci, jsme řekli, je pravděpodobné, že se asi odmlčíme. Je třeba znovu asi si říct, těchto okamžicích být klidní. Já vím. Je to velice těžké nenechat se vyprovokovat, být důstojní přátelé a věřit, že tato země je naše a že vláda věcí jejích se vrátí vždycky znovu do jejich rukou“, hlásila Věra Šťovíčková 21. srpna 1968 v ranních hodinách.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Karel Čapek: Hovory s T. G. M. Vzpomínky, úvahy a myšlenky prvního československého prezidenta
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Osudy Taťjany Medvecké. Rozhlasové vzpomínání divadelní, filmové a rozhlasové herečky
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.






