Osudy Darji Kocábové. Rozhlasové vzpomínání psycholožky a psychoterapeutky
Poslechněte si cenné svědectví výjimečné ženy o jejím životě, psychoterapii, kusu naší historie a koneckonců i o nás samých.
Darja Kocábová vyrůstala v harmonické rodině, která jí poskytovala dostatek lásky, bezpečí i intelektuálních podnětů. Absolvovala psychologii. Během studií se seznámila s Alfrédem Kocábem, studentem teologie a později evangelickým duchovním. Provdala se za něj a spolu s ním vyrazila na dlouholetou odyseu – životní i profesní.
Jejím prvním působištěm se stává Zvláštní domov pro děti s mentálním postižením v Hodkově u Zbraslavic. Práce učitelky v tomto domově byla velice náročná. Jak říká, naučila se tam pracovat s dětmi, „jichž by se člověk třeba i štítil, které však mají čistou duši“.
Později se přesouvají s manželem do Mladé Boleslavi. Při práci na tamní dětské psychiatrii Kocábová s manželem organizuje setkání mládeže v rámci církve. To se nelíbí STB, stejně jako fakt, že psycholožka nepodepsala souhlas s pomocí bratrských vojsk. Kocábová se ocitá bez práce. Nakonec smí zůstat na mužském oddělení Psychiatrické léčebny v Kosmonosích, kde se léčí pacienti s těžkými psychózami, protože „tam už nemůže nic zkazit“.
Nezdolná Kocábová zde zavádí individuální i skupinovou terapii. Manželu Alfrédovi byl po podpisu Charty 77 odejmut státní souhlas pro výkon duchovenské činnosti, dcera Magdalena nesměla studovat a Pražský výběr syna Michaela byl zakázán.
Kocábová tedy byla ráda, že je se svými pacienty „schovaná“ za zdmi léčebny. K individuální a skupinové terapii zde přidává socioterapeutický klub, postupem času vznikly i rehabilitační pobyty, v roce 1987 zakládá Kocábová v Kosmonosích denní sanatorium pro pacienty, kteří po intenzivní medikaci při hospitalizaci chtějí zůstat doma a do léčebny docházet. Jde jí o komplexní péči, která nekončí propuštěním z lůžkové péče, a slaví úspěchy.
Ve svém úsilí nepolevuje ani po sametové revoluci 1989. Svůj celoživotní přístup vyjadřuje v pořadu slovy: „Tři pilíře psychoterapie začínají vybudováním důvěry mezi pacientem a terapeutem. Je to závažná věc, protože ti lidé jsou ve své důvěře zraněni. Druhým pilířem je, že toho člověka terapeut plně, bezpodmínečně akceptuje, a třetí pilíř je společný výhled do budoucnosti. To odpovídá víře, lásce a naději.“
Darja Kocábová zemřela 3. 3. 2023. Nahrávka jejích vzpomínek byla pořízena v roce 2012.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Povídky Samuela Becketta, Maeve Binchyové, Williama Trevora, Edny O'Brienové a dalších autorů
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Günter Eich: Sabeth. Křehké podobenství o prchavosti štěstí s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli
-
Osudy Jiřího Grygara. Rozhlasové vzpomínky astrofyzika a popularizátora
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka