Fabiánová, Ferková, Giňa. Poslechněte si povídky romských autorů v překladu Mileny Hübschmannové!

Po studiích hindštiny, urdštiny a bengálštiny pracovala Milena Hübschmannová kromě Karlovy univerzity, Orientálního ústavu a Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV také v literární redakci Československého rozhlasu. Jejím manželem byl rozhlasový režisér Josef Melč, který se také podílel na realizaci většiny jejích pořadů. 

Díky Mileně Hübschmannové se už v polovině sedmdesátých let začala vyučovat romština ve Státní jazykové škole v Praze a na začátku devadesátých let stála Hübschmannová u zrodu romistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Milena Hübschmannová překládala z romštiny a urdštiny. Založila časopis Romano Džaniben a její jméno dnes nese literární cena pro talentované romské autory.

Co si vyprávějí Indové

Dva krátké příběhy z knížky Perličky Mádhavánandovy radosti.

Andrej Giňa Sr.: Škypár

Povídka Škypár zavede posluchače do romského prostředí. Setkáme se s Veronou a Josefem, kterému nikdo neřekne jinak než Škypár. Ti dva svými malichernými hádkami neustále baví celou osadu, ale zároveň se sobě i ostatním snaží dokázat, že jejich rodina něco znamená. Například koupí starého nemocného koně. Jak to s ním a s rodinou Škypárů dopadne, se dozvíte v dnešní povídce romského spisovatele Andreje Gini.

Helena Červeňáková: Odezvy svedomia

Pro romskou autorku Helenu Červeňákovou byla Milena Hübschmannová jednou z klíčových osobností, které ovlivnily její život i její odhodlání psát. V pořadu Odezvy svedomia Hübschmannová uvádí její tři krátké prózy ze sbírky Trnisté roky.

Tera Fabiánová: Jak jsem chodila do školy

Životopisná črta nabízí autentický pohled na dnes už stěží představitelné podmínky v romské osadě před druhou světovou válkou. Pro osmiletou dívenku, která má jedny jediné šaty a žádné boty, je cesta do školy naplněním touhy a snu. A nevadí, že učitelka ji zprvu přehlíží a teprve postupně zjišťuje, že má před sebou bystré a vnímavé dítě, které materiální nedostatek nahrazuje usilovnou pílí. A když později přijde do školy mladý učitel, kterému situace a osud romských dětí nejsou lhostejné a svou obětavostí a nápady se mu dokonce daří prolamovat bariéry společenské izolace, zdá se, že beznaděj se mění v naději. Jenže příliš brzy začne válka.

Tera Fabiánová: Tulák

Tulák je nespoutaný pes s chutí do života. Ve stejnojmenné knize vydané roku 1991 dvojjazyčně (romsky s českým překladem Mileny Hübschmannové) sledujeme jeho pendlování světem, v němž i přes nestálou a neposednou povahu pocítí pouto k romské rodině a zejména k jejím dětem. Ze psího vyprávění tušíme nenápadné bratrství s Romy.

Ilona Ferková: Válek na nudle

Malý Juleček se narodil s vykloubenou nožičkou. Všichni mu chtějí pomoc, lékaři ho úspěšně odoperují a v ústavu ho rádi přijmou a postarají se o něj. Opravdu mu mohou ale pomoci víc než jeho matka Julka? Ta má doma navíc další čtyři děti a spolu s manželem dělají vše proto, aby děti nemusely zažít to, co oni v jejich letech. Hladovění, špínu a nouzi. Jenže i taková péče může napáchat škody. A kdo jim pak pomůže? Když jsou vyhoštěni z města, když Julce hrozí vězení, když chtějí odvést Julečka...  Gadžové? Spravedlnost? Moderní doba? Nakonec se člověk může spolehnout vždy jen sám na sebe a svou rodinu. 

Ilona Ferková: Zemřela, protože chtěla žít po romsky

Povídka vypráví příběh mladé romské dívky Verony, dívky, která od malička žila v romské osadě na Slovensku, sice ve velmi skromných poměrech, ale v kultuře a obklopena lidmi, které milovala. Její život se ale změnil, když za ní přijel její nápadník z Brna, „moderní“ městský Rom Janis. Zamilovali se do sebe, zasnoubili se a Janis si Veronu odvezl s sebou do Brna. Verona vytržena ze svého domácího prostředí se ale v Brně trápila, a tak se Janis nakonec rozhodl, že spolu budou žít v její domácí osadě na Slovensku. To se ale časem zase trápil Janis, neboť i on byl vytržen ze svého přirozeného prostředí. Jak těžké může být se asimilovat? A když to po někom chceme, máme vůbec představu, co to pro něj všechno znamená? Jsme zvyklí, že texty s romskou tématikou řeší zejména vztah Romů a většinové společnosti, v této povídce je to ale jinak. Povídka nám ukazuje, jak velké kulturní rozdíly mohou být i mezi samotnými Romy.