Tak nějak to bylo a tak nějak to je. Osudy architekta Miroslava Masáka

Miroslav Masák (* 23. května 1932) patří ke klíčovým osobnostem české architektury. Narodil se v Úvalech a prožil zde větší část svého života včetně válečné doby. Byl skautem i celoživotním sportovcem – ligovým házenkářem, atletem. Na studiích architektury skončil de facto nedopatřením, ale přesto se stal jedním z nejuznávanějších českých architektů.

V srpnu 1968 spoluorganizoval nenásilný odpor proti sovětským okupantům v Liberci. Po normalizačních prověrkách nemohl cestovat, přišel o různé veřejné i pracovní funkce, ale nadále se mohl věnovat architektuře. Účastnil se disidentských setkání, večírků i koncertů na Hrádečku, byl tedy zároveň i pod dohledem Stb.

Čtěte také

Angažovaní architekti. Proč se nevzdávat pojmu angažovanost navzdory jeho anihilaci někdejší propagandou komunistického režimu?

Po revoluci v roce 1989 byl několik let poradcem prezidenta Václava Havla a významně se podílel na otevření Pražského hradu veřejnosti. Masákovy knižní vzpomínky, vydané před několika lety, měly napříč čtenářskými generacemi velký ohlas, takže v roce 2022 vyšly znovu, v rozšířeném vydání.

Architekt, spoluzakladatel libereckého Sialu a jeho unikátní Školky, vysokoškolský profesor, bývalý poradce prezidenta Václava Havla a také člověk pevného charakteru zasazuje své postřehy a vzpomínky do širokého rámce společenských i kulturních událostí a text se tak stává poutavou a osobitou kronikou naší společnosti. K nejdůležitějším pracím Miroslava Masáka na poli architektury patří pavilon F na Libereckém výstavišti, obchodní dům Máj v Praze, obchodní středisko Ještěd v Liberci či rekonstrukce Veletržního paláce pro Národní galerii.                                           

Vybrané pasáže z knihy Tak nějak to bylo a tak nějak to je čte Jaromír Meduna, v závěru pátého dílu pak promlouvá i Miroslav Masák.