Oděv jako architektura, surové šperky nebo zdravotní pomůcka, za kterou se není třeba stydět. Nejlepší designéři získají Ceny Czech Grand Design

Oděv vnímám jako mini architekturu, říká módní designér Zoltán Tóth

Svému ateliéru ve Vodičkově ulici v Praze říká „moje malé království“ a o módě hodně přemýšlí. Někdy až moc, jak sám přiznává. Rodák ze západního Slovenska s maďarskými kořeny, módní designér Zoltán Tóth, totiž v Bratislavě absolvoval studium architektury. 

Teď sedí ve svém ateliéru a na sobě má černou mikinu, černé kalhoty a klasické černo bílé tenisky. „To je moje každodenní uniforma, cítím se pohodlně ve velmi basic věcech. Je to skvělý kontrast s mojí tvorbou. Baví mě pracovat s barvami, strukturami, zvláštními střihy a do oděvů vnášet svoji představu a duši, ale na sobě už mě experimentování moc nebaví,“ směje se.

Rád se nechává inspirovat architekturou a uměním, aktuálně například pracuje na kolekci inspirované sklářským výtvarníkem a designérem Františkem Víznerem. Na Cenu Czech Grand Design je nominovaný za kolekci Labora23, která působí brutálně, ale zároveň vzdušně a křehce. „Je inspirovaná brutalistní architekturou. A lehkost je taková červená linka mojí tvorby,“ komentuje to Zoltán Tóth, který žije v Praze od roku 2015, kde vystudoval UMPRUM, konkrétně Ateliér designu oděvu a obuvi Liběny Rochové. Mimochodem, i s ní se letos utká ve finále Cen Czech Grad Design v kategorii Módní designér roku.

Spustit audio

Související