Zemřel hispanista Josef Forbelský. Poslechněte si jeho vyprávění ve vltavských Osudech

Josef Forbelský se narodil 19. prosince 1930 ve Skřivanech u Nového Bydžova. Po studiích na gymnáziu nastoupil roku 1950 na FF UK, kde vystudoval španělštinu a češtinu. Později psal do literárních časopisů, překládal pro Odeon, kam v roce 1969 nastoupil jako redaktor. „V Odeonu jsem jako interní zaměstnanec setrval pouze do konce září. Od 1. října 1969 jsem začal pracovat na katedře románských jazyků v Institutu překladatelství a tlumočnictví v Hybernské ulici.“ Od roku 1990 působil Josef Forbelský na Ústavu románských studií UK jako docent španělské literatury.

Přeložil řadu děl španělské a latinskoamerické literatury (Cervantes, Lope de Vega ad.). Z novodobých autorů věnoval pozornost dílům Ortegy y Gasseta, Gómeze de la Serny, Delibese ad.). Do španělštiny přeložil Holanovu Noc s Hamletem a další básně. Je spoluautorem Dějin španělské literatury a Slovníku spisovatelů Španělska a Portugalska, autoremknihy Španělská literatura 20. století.

Čtěte také

Téma Macháček. Výrazný režisér a herec Miroslav Macháček očima své dcery

Ve vltavských Osudech Forbelský vzpomíná na „soumračnou dobu“ druhé poloviny 20. století, kdy mu opěrnými body byla náročná překladatelská práce, ale také povzbudivá setkání – s knězem Jiřím Reinsbergem, s filozofem Jiřím Němcem, který byl bratrem Forbelského manželky Míly, s Vladimírem Holanem nebo Josefem Hiršalem, s nímž spolupracoval na básnických překladech, a s řadou předních španělských a latinskoamerických spisovatelů.

Vědomí a přesvědčení, že i temno musí nutně být prosvětlováno, nakonec potvrdily i zdejší dějinné události. „Na závěr se zpívaly hymny. Po čtyřiceti letech jsem zažíval pocit svobodného občana. Sestupoval jsem ulicí dolů na stanici tramvaje a polohlasně jsem si zpíval. Svírající léta odcházela do historie. Blížil se rok 1989.“