Philip Roth: Portnoyův komplex. Tragikomická literární bomba o životě v sexu

Když Philip Roth vydal roku 1969 skandální Portnoyův komplex, nebyl už zrovna začínající autor – ale teprve tento román z něj učinil světovou literární hvězdu. Trochu se tu opakovala situace, jakou známe z osudů jiných knih, které jsme rovněž vybrali do vltavské Četby s hvězdičkou: jako třeba J. D. Lawrence s Milencem lady Chatterleyové nebo Vladimir Nabokov s Lolitou. A třebaže začátkem 80. let už nebyly reakce mravokárců tak citelné, o to popuzenější byl hněv zástupců židovských obcí v Americe, jejichž zvyky a zlozvyky Roth tak mistrovsky parodoval.

Roth byl stavěn na pranýř jako nepřítel židovského lidu, bezmála schvalovač holocaustu. A i když ve veřejném prostoru odrážel tato nařčení se svým pověstným ostrovtipem, útoky a výčitky od osob nejbližších jej přece jen poznamenaly. A zřejmě bolestně, jak aspoň naznačují knihy inspirované tímto honem na literárního čaroděje: např. Zuckerman zbavený pout, Hodina anatomie nebo Druhý život. A nezapomeňme ani na Pražské orgie, upomínající na Rothův přátelský a pomahačský vztah k českému disentu.

Mimořádný vtip i nekorektnost

Brilantní stylista Philip Roth napsal řadu významných společenských románů, přesto si ho mnozí vybaví i jako autora Portnoyova komplexu. Knihy mimořádně vtipné a mimořádně nekorektní, ale kdo zná nějakou opravdu vtipnou korektní anekdotu? A jako aktuální ironická anekdota působí i oznámení, že ve Spojených státech byly staženy z prodeje všechny výtisky roky očekávané Rothovy biografie – ne snad kvůli Rothovým skandálům, ale kvůli sexuálním problémům jeho životopisce…

Alexander Portnoy je sprostý, protože chce být spasen.
Philip Roth o hrdinovi svého románu

Sám Roth o svém hrdinovi napsal: „Portnoy je člověk, který hovoří pod drtivým tlakem posedlosti: je sprostý, protože chce být spasen. Prosím, podivné, snad přímo šílené počínání, chceme-li dojít spásy, nicméně v ohnisku tohoto románu je právě zkoumání této vášně a boje, jaký vykonává s jeho svědomím. Portnoyova bolest pramení z toho, že odmítá být nadále vázán různými tabu, která – ať už správně nebo ne – považuje za omezující a oslabující. Vtip je samozřejmě v tom, že porušovat tato tabu se pro Portnoye nakonec ukáže stejně oslabující, jako je dodržovat. To je tedy vtip jako hrom.“

Z brilantního překladu manželů Pellarových, který musel čekat celých třiadvacet let na první české vydání, román pro rozhlas upravil Ludvík Němec a v brněnském studiu natočil režisér Lukáš Kopecký s hercem Michalem Bumbálkem.

Psáno pro Týdeník Rozhlas.

• Víte, že kdybyste si poslechli všechny četby na pokračování a povídky natočené v roce 2020 v Českém rozhlase, zabralo by vám to 24 a půl dne? Celkem jsme jich v loňském roce vyrobili 1645. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.

Naše čísla hrají... s vámi|foto:Český rozhlas