Zapomenutí autoři. Britští literáti, kteří si užili vrchol slávy na přelomu 18. a 19. století, ale do učebnic se nedostali
Maria Edgeworthová. Její romány o životě na venkově položily základ pro moderní prózu a těšily se popularitě v Británii i v zahraničí
„Její věrné a ladné mravopisné obrazy Irska čtenáři lahodí,“ napsal o tvorbě Marii Edgeworthové jen několik let po její smrti český časopis Lumír, který označil její dílo za opak gotického románu. Však také na počátku 19. století patřila mezi nejúspěšnější spisovatelky.
Narodila se roku 1768 do velké rodiny irského spisovatele a vynálezce. Od dětství projevovala zájem nejen o literaturu, ale i o další intelektuální obory, seznámila se s řadou významných lidí a procestovala celou Evropu. V době Napoleonských válek prožívala svůj kariérní vrchol, ale nezahálela ani v době viktoriánské. Zabývala se i sociálními otázkami, když se ve druhé polovině 40. let 19. století snažila pomoci svým krajanům postiženým devastující neúrodou brambor. Se svým největším konkurentem Walterem Scottem navázala blízké přátelství ‒ spojovaly je i sympatie ke straně Toryů. Zemřela svobodná a bezdětná ve věku 81 let, kdy ji postihla náhlá srdeční příhoda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.