Rozhlasový Beethoven. Tři prosincové Taktovky vybírají z bohatého beethovenského repertoáru SOČRu
K beethovenským oslavám na Vltavě se nelze nepřipojit také v Taktovce. Tematický seriál přináší pestrý výběr skladatelovy orchestrální hudby v podání rozhlasových symfoniků. Vysíláme 12., 19. a 26. 12., vždy v 16.30.
V první Taktovce, kterou by bylo možné nazvat „(anti)hrdinové v Beethovenových předehrách“, zazní ouvertura k baletu Stvoření Prométheova (historický snímek z 50. let s Aloisem Klímou), Coriolan (diriguje Daniel Raiskin) a tzv. Leonora I – předehra psaná pro neuskutečněné pražské provedení jediné Beethovenovy opery (SOČR řídí Josef Hrnčíř).
Ve druhém dílu série si nejprve se SOČRem a Vladimírem Válkem zatančíme několik Beethovenových Contredansů a zjistíme, kde se vzalo téma k finále jeho Eroiky.
Devátá symfonie se nám sice do pořadu nevejde, ale necháme skladatele popustit uzdu fantazii a poslechneme si alespoň tzv. „Malou Devátou“: Fantazii pro klavír, sbor a orchestr (s tématem rané písně Gegenliebe, v němž nelze neslyšet prototyp Ódy na radost) přednese Ivan Klánský, Pěvecký sbor Československého rozhlasu v Praze a SOČR pod taktovkou Jaroslava Krombholce.
Čtěte také
Ve třetí Taktovce se pak dozvíme, jak Beethoven dirigoval, a poslechneme si dva revoluční kusy, které vznikly v rozmezí plného čtvrtstoletí: Menuet (de facto ovšem již plnokrevné beethovenské scherzo) z První symfonie (čerstvá nahrávka z živého vystoupení SOČRu s šéfdirigentem Alexandrem Liebreichem) a Velkou fugu pro smyčcové nástroje (řídí Josef Hrnčíř).
Nejposlouchanější
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
