Giuseppe Tomasi di Lampedusa: Gepard. Příběh, ve kterém ožívá drama sicilské minulosti i jednoho života

Italský šlechtic Giuseppe Tomasi di Lampedusa (1896 Palermo – 1957 Řím) proslul jako autor jediné knihy, románu Gepard. Napsal ji až na sklonku života, v letech 1955–56, a román vyšel posmrtně roku 1959 péčí redaktora a spisovatele Giorgia Bassaniho. Shrnul v něm s podivuhodným uměleckým mistrovstvím celou svou zkušenost, historii rodinnou i národní.

Když jsme Geparda dočetli, vše si pamatujeme a máme jistotu, že dříve či později dostaneme chuť si tento román znovu přečíst od začátku do konce. A ptáme se, o kolika knihách posledního desetiletí bychom mohli říci totéž.
Italský básník Eugenio Montale o románu Gepard

Gepard je příběh jedné pomalu upadající sicilské šlechtické rodiny od roku 1860, kdy se na Sicílii vylodil Garibaldi se svou výpravou Tisíc, přes rok 1883, kdy umírá Don Fabrizio, do roku 1910, kdy osaměle dožívají dcery knížete Saliny. Historickým pozadím rodinných dějů je období velkého zvratu v dějinách Sicílie, pád Bourbonů a začátky sjednoceného království po vítězném Garibaldiho tažení.

Ironická melancholie člověka, který dokáže vidět minulost bez iluzí, a přece je navždy okouzlen jejími obrazy, tvoří nenapodobitelnou poezii tohoto románu a činí z něho něco víc než jen pouhý historický román – je konfesí a bilancí jednoho života. Kniha s vybroušeným stylem a rafinovanou kompozicí dosahuje vysokého cíle: oživit drama minulosti i vlastního osudu.