Sejdeme se na (Malostranském) hřbitově aneb Po stopách slavných Pražanů
Malostranský hřbitov – lékaři a lékárníci, oáza klidu
Malostranský hřbitov vděčí za svůj vznik dvěma událostem. První z nich byla morová epidemie roku 1680, kdy na místě dnešního Malostranského hřbitova a kostela Nejsvětější Trojice vznikl morový lazaret a také pohřebiště. Druhou událostí byla reforma Josefa II., která zakázala pohřbívat uvnitř obydlených oblastí, a hřbitov tak byl v té době v dostatečné vzdálenosti.
Velkým změnám byly v době reforem podrobeny také obory lékařství a lékárenství, které se začaly modernizovat a rozvíjet. Celkem se zatím podařilo dohledat údaje o několika desítkách lékařích a lékárnících, kteří na Malostranském hřbitově našli místo posledního odpočinku. Předmětem zájmu Spolku Malostranský hřbitov jsou ale i představitelé a mecenáši v té době rozvíjejícího se sociálního sektoru – tzn. chudobinců a různých dobročinných ústavů. Stejně jako oni tehdy „ozdravovali“ českou společnosti vydejte se i vy s námi na „ozdravnou“ vycházku po jejích stopách, kterou sérii věnovanou malostranskému hřbitovu uzavřeme.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
