Paměti hraběnky Micu Coudenhove-Kalergi

14. srpen 2020

Čteme ze vzpomínek japonské manželky evropského šlechtice, který před první světovou válkou učinil ze západočeského městečka Poběžovice evropské centrum kultury a vzdělanosti, a z životopisného eseje jejího syna Richarda. Poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.

Účinkují: Daniela Kolářová, Jiří Plachý
Připravila: Eva Willigová
Překlad: Alena Vondrušová
Režie: Ivan Chrz
Natočeno: v roce 2007

Západočeské městečko Poběžovice je dnes bezvýznamnou obcí, v níž upoutá zchátralý zámek, nesoucí stopy bizarních romantických zásahů. Dál, směrem ke státní hranici s Německem, stojí budovy někdejšího kláštera augustiniánů v Pivoni a vedle nich poničená stavba vrcholně gotického kostela: Poběžovice a Pivoň tvořily od roku 1864 české panství evropského šlechtického rodu Coudenhove – Calergi.

Heinrich Hans Maria Coudenhove-Calergi byl diplomatem, jako ostatně většina mužů toho rodu, ovládal bezpočet jazyků a sloužil v řadě zemí různých světadílů. Osudovou misí se ukázala být jeho služba v Japonsku, neboť se tam oženil s dcerou obchodníka se starožitnostmi Mitsuko Aojama. Zanechal diplomatické služby, přivezl si ji do Poběžovic, měl s ní 7 dětí, a v roce 1906 nečekaně zemřel ve věku 48 let.

Mladá japonská vdova zůstala sama s dětmi v neznámé středoevropské zemi a nikdy už se do Japonska nedostala. Po náhlé smrti svého manžela spravovala poběžovické panství až do zletilosti nejstaršího syna.

Jednoduché vzpomínky hraběnky Mitsuko Coudenhove-Calergi, které si psala německy, byly po léta uloženy ve Státním oblastním archivu v Plzni. V roce 2005 je z rukopisu přepsaly a přeložily Alena Vondrušová a Ladislava Váňová, v knižní podobě je vydal domažlický nakladatel Zdeněk Procházka.

Po roce 1918 se Micu Coudenhove Calergi přestěhovala do vily v Mödlingu u Vídně, kde žila v ústraní se svou dcerou Olgou až do své smrti v srpnu 1941.

autoři: Eva Willigová , Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.