„Otevřete okna, ten černoch páchne.“ Africký předsudkář zkoumá, nakolik rasismus doby otroctví zmutoval do současnosti

Klišé č. 4: Afričané nám nevoní

28. červenec 2020

Největší audioportál na českém internetu

Během zápasu francouzské ligy si fotbalista Milan Baroš zacpal nos při střetu s kamerunským hráčem Stéphanem Mbiou. Toto gesto vyvolalo v roce 2007 velkou diskuzi | Foto: Profimedia

Klišé č. 4: Afričané nám nevoní (4. díl z 8)

Když Alexandr Dumas údajně jednou vstoupil do salonu Mademoiselle Mars, uvítala ho tato slavná herečka výkřikem: „Otevřete okna. Ten černoch páchne.“ Proč některým z nás dodnes Afričané nevoní a jaký je původ tohoto klišé zapátrala ve své pravidelné prázdninové glose Lucie Němečková.

Jedním z nejrozšířenějších klišé vůči Afričanům je, že nám zkrátka nevoní. Skutečnost v tomto případě nehraje žádnu roli, soudíme tak spíš podle původu. Za naším odsudkem se skrývá nikoliv náš vytříbený čich, nýbrž předpojatost a špatně maskovaná nenávist nebo možná jenom lidská hloupost.

Autoři knihy O černošských předsudcích a klišé Serge Bilé a Mathieu Méranville uvádějí možné vysvětlení, proč bělochům černoši nevoní. Zavede nás do dob otroctví, konkrétně do podpalubí lodí, v nichž byli afričtí otroci převáženi do Ameriky, v horku, tělo na tělo, nemohli se ani hnout, nedalo se dýchat, šířily se nemoci, na něž mnozí umírali. Zápach ulpíval na otrokářských lodích i po vyložení lidského nákladu, nezbavily se ho ani po vyčištění. Zpráva o tom se šířila od přístavu k přístavu, od ucha k uchu po celém kontinentu a zrodila se utkvělá představa, klišé. A nikdo už se nezabýval tím, jak by ony lodě asi voněly, kdyby se v nich místo černých otroků převáželi v podobně nelidských podmínkách evropští běloši.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.