Opravit, nebo zbourat? Praha 10 řeší, co s chátrajícím KD Eden. „Lidi žijí jinak. Kulturní dům už není potřeba,“ říká jeho architektka
Pro některé průměrná stavba období socialismu, pro jiné kvalitní architektura, která by si klidně zasloužila památkovou ochranu. Kulturní dům Eden v pražských Vršovicích z roku 1987 je už 15 let zavřený a postupně chátrá. Majitel, Praha 10, už poněkolikáté v historii řeší, co s ním bude. Jasno chce mít do konce léta.
Abychom mohli mluvit o možné budoucnosti chátrajícího objektu z konce 80. let, je potřeba zmínit jeho historii. O té se třeba v knize Beton, Břasy, Boletice, aneb Praha na vlně brutalismu zmiňují Klára Brůhová a Petr Vorlík. Původní plány rozvoje tohoto území byly megalomanské. Jak píšou autoři: „Uvažovalo se o výstavbě luxusního obchodního střediska a dalších prodejen v nízkých objektech atriového typu, navrhovány byly ale i výškové domy. V jisté fázi se dokonce uvažovalo o realizaci nového sídla vlády.“
Z plánů ovšem nakonec sešlo a architekti, manželé Hana a Dalibor Peškovi z pražského Krajského projektového ústavu dostali za úkol navrhnout kulturní dům. Oproti původní vizi velké budovy s kinem, velkým tanečním sálem a kongresovou halou tak byl v roce 1987 otevřen menší objekt s víceúčelovým sálem, kinem a několika menšími provozy. A jak to v něm vypadá dnes?
„Co kde Praze 10 přebývalo, to se v posledních letech dávalo sem, takže to skutečně funguje spíš jako skladiště,“ popisuje místostarosta Prahy 10 Martin Sekal (ODS), který má KD Eden nově v gesci. Procházíme hlavní sál, bar, ve kterém později bývala nechvalně proslulá diskotéka, ale i další prostory, třeba restauraci, ve které jsou momentálně uskladněna nevyužitá lůžka místní LDNky, velkokapacitní kuchyně nebo suterén, ve kterém fungovalo kino.
Kvalitní vs. průměrná architektura
Architekt a pedagog FA ČVUT Petr Vorlík vyzdvihuje vysokou architektonickou úroveň stavby: „Asi nepatří k přelomovým a ikonickým stavbám 70. a 80. let, nicméně architektura 80. let je obecně méně nápadná, což ovšem neznamená, že si Kulturní dům Eden nezaslouží naši pozornost, i třeba jako kulturní památka. Je navíc v mimořádně autentickém stavu, máme jen málo veřejných budov ze 70. a 80. let, které jsou tak dobře dochované jako Eden,“ říká architekt.
Oproti tomu historik architekt Zdeněk Lukeš o Edenu pro iDnes.cz řekl: „Jsou to takové průměrné stavby z doby totality, rozhodně nejde o žádné památky.“ Architektka Hana Pešková, která dům navrhla se svým manželem Daliborem, říká, že s tím nelze než souhlasit. „Nepokládáme to za své životní dílo, ale z práce na tomto projektu jsme se radovali,“ říká architektka, která zažila slavnostní otevření kulturního domu, jeho poměrně krátké využívání, následné uzavření a teď má možnost sledovat i jeho postupné chátrání. Co na to říká? „Každý barák děláte s chutí, s láskou a se zájmem a najednou vidíte, že to všechno přišlo vniveč.“
Současný stav KD Eden je podle Prahy 10 neuspokojivý, ukázal to loňský statický posudek. „Navíc budova je poplatná době svého vzniku, a i kdyby se ji podařilo opravit, což by ovšem znamenalo zasáhnout i do horizontálních konstrukcí, bylo by těžké pro ni najít využití,“ tvrdí místostarosta Prahy 10 Martin Sekal (ODS).
Městská část aktuálně jedná o třech variantách řešení. „První je využití půdorysu a vstup soukromého investora, přičemž by si městská část zachovala aspoň částečně vlastnictví. Další ve hře je varianta, se kterou přišel magistrát, že by tu zřídil muzeum komunismu. A pak je i varianta, že by prostor zanikl a dotvořilo by se náměstí jako centrální náměstí v této části Prahy,“ dodává místostarosta a slibuje, že Praha 10 rozhodne do konce léta 2020.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

