Mahlerova Sedmá. Od premiéry uplynulo 110 let
Symfonie č. 7 e moll Gustava Mahlera, která měla premiéru roku 1908 v Praze, pohledem světových dirigentů Simona Rattla a Valerije Gergijeva i hudebního skladatele Otomara Kvěcha.
Sedmá symfonie Gustava Mahlera, rodáka z Kališť na Moravě, měla premiéru na Holešovickém výstavišti v Praze přesně před 110 lety. Pětivěté dílo, uplatňující neobvyklé nástroje jako mandolínu nebo kravské zvonce, znamenalo přelom v symfonické tradici, kterou započali vídeňští klasikové Haydn a Mozart, kterou završil Beethoven a která měla své pokračování v Brahmsově zralé tvorbě.
Na počátku 20. století, kdy už je jasné, že se tonalita rozpadá, ale není známo, kam se bude vyvíjet, nabídl Mahler zcela překvapivou vlastní cestu. „Vhled do budoucnosti“ – to je častý obrat, který používají hudební historikové i dirigenti.
V prvním pořadu věnovaném Mahlerově Sedmé se Libor Dřevikovský zabýval strukturou díla společně s Otomarem Kvěchem. Dita Hradecká vybrala dvě zásadní pojednání od významných dirigentů současnosti: Simona Rattla a Valerije Gergijeva.
Celou symfonii v nahrávce Newyorské filharmonie a Leonarda Bernsteina z roku 1985 bohužel nemůžeme z autorskoprávních důvodů publikovat na web.
Nejposlouchanější
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Pavel Novotný: Babička. Osudy jedné svérázné, impozantní i groteskní stařeny
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jean-Claude Brisville: Rozhovor pana Descarta s mladým panem Pascalem. Střet tolerance a nadhledu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.