Luisa Nováková: Polské pověsti
Výběr ze sbírky Šlépěj královny Jadwigy. Každý díl poslouchejte on-line vždy po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Spisovatelka, překladatelka, etnografka a univerzitní pedagožka Luisa Nováková vystudovala češtinu a polštinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Je autorkou řady odborných článků o české literatuře a literatuře pro děti, historických povídek Izaldiny bílé ruce, básnické sbírky A potají a fantazijně či pohádkově laděných románů. Z polštiny přeložila román Jana Dobraczyńského Neporazitelná armáda.
Ve svém zpracování polských pověstí vycházela z původního pramenného materiálu a ve své sbírce obsáhla polské legendy od chvíle rozloučení tří mytických bratří - Čecha, Lecha a Rusa - až po druhou polovinu 17. století, plnou válečných střetů. Na válečné konflikty nejsou polské dějiny chudé. Zápasy s Tatary, Uhry, Litevci, s řádem německých rytířů, donskými kozáky a Švédy, úporná obrana měst i území se logicky odrazily v historických pověstech jako poselství náročně prožívané lásky k rodné zemi.
Žánrově i původem jsou Polské pověsti různorodé - od historických až po démonické a pověrečné tradující v lidovém podání prastaré prvky pohanské.
V cyklu Stránky na dobrou noc uvádíme výběr příběhů ze sbírky Šlépěj královny Jadwigy. Poslechněte si příběhy Jezero a panna, O Popielovi, Kazimírův lov, Věno kněžny Kingy, Tataři a paní Salomea, Rytíř a jeho kůň a Maják na mysu Rozewie.
Připravil: Jiří Vondráček
Účinkuje a režii má: Hana Kofránková
Natočeno v roce 2010.
Nejposlouchanější
-
Hermann Broch: Vyprávění služky Zerlíny. Nina Divíšková v příběhu lásky, žárlivosti a pomsty
-
Nebe nad Nickem. Rocker a básník v biografické sérii Pavla Klusáka
-
Fredric Brown: Hvězdná myš. Když se drobný hlodavec setká s mimozemskou civilizací
-
František Langer: Jízdní hlídka. Dramatický příběh ze sibiřské anabáze československých legií
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.