Přírodovědné metody v archeologii
Odborníci Archeologického ústavu Akademie věd v Praze představují současnou archeologii jako vědu, která už dávno není čistě humanitním oborem, ale stále více využívá postupy z oblasti fyziky, chemie, geologie, biologie a genetiky, stejně jako počítačových věd a dalších přírodovědných oborů.
Pětidílný cyklus připravila Jana Olivová a ptala se vědců na moderní metody krajinného průzkumu, dálkový průzkum zemského povrchu a nedestruktivní geofyzikální metody sloužící archeologii. Pozornost patří také antropologii, molekulárně genetickým postupům, archeo-genetice a archeo-zoologii, stejně jako archeo-botanice a pylovým analýzám. Stranou pozornosti nezůstávají ani moderní metody datování archeologických nálezů a digitalizace dat v archeologii.
Nejposlouchanější
-
Karel Leger: Zapomenutá duše. Když si pořídíte jako letní byt starobylý zámek a trochu tam straší
-
Josef Čapek: Opilec, Veš. Dvě imaginativní povídky výtvarníka a spisovatele
-
Ladislav Fuks: Pan Theodor Mundstock. Binaurální hra o strachu, který dokáže člověka zničit
-
Vlasta Chramostová: Byl to můj osud. Na přeskáčku I. Četba z memoárů divadelní a filmové herečky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
