Mezinárodní studie embryonálních kmenových buněk

Připomeňme, že kmenové buňky jsou ještě nediferencované, a mohou se proto přeměnit v různé buňky či tkáně. Je tedy naděje, že by se mohly v budoucnu široce využít při léčbě některých velmi závažných metabolických onemocnění, mohly by významně zlepšit stav nemocných trpících degenerativním onemocněním mozku, mohly by pomoci zachovat či zlepšit mnoho funkcí mozku po mrtvici nebo po úrazu mozku a míchy.

Nejuniverzálnější jsou embryonální kmenové buňky, které dokáží vytvořit jakýkoli typ buněk dospělého organismu. Nejdříve je však nezbytné poznat, jestli při jejich kultivaci v laboratoři nedochází k nějakým nežádoucím změnám, které by mohly nepříznivě ovlivnit jejich léčebné využití. A právě to byl předmět 5 let trvajícího výzkumu, do kterého bylo zapojeno na 40 laboratoří z 19 zemí světa.

Podle jednoho z českých autorů studie, profesora Petra Dvořáka, přednosty Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, tamní vědci pracovali se sedmi liniemi embryonálních kmenových buněk. Vycházeli přitom z bohatých zkušeností s výzkumem myších embryonálních kmenových buněk.

Kmenové buňky, zejména ty embryonální, by se mohly v budoucnu využít k léčbě řady závažných – i dosud neléčitelných – onemocnění. Ovšem než se tak stane, je nutné podrobně prozkoumat procesy a změny, k nimž v těchto buňkách dochází, když se množí do potřebného počtu v laboratoři. Mohly by zkomplikovat možné léčebné využití těchto buněk?

To jsou otázky, které už několik let řeší rozsáhlý mezinárodní projekt, do kterého jsou zapojeni i čeští vědci. Jak konstatoval profesor Petr Dvořák, přednosta Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, zatímco v první etapě výzkumu šlo především o dokonalé poznání kmenových buněk, druhá etapa se už více zaměřila na jejich budoucí použití pro buněčné terapie: