Cena Georga Büchnera pro spisovatele Friedricha Christiana Delia

Své rozhodnutí udělit cenu Georga Büchnera letos právě Friedrichu Christianu Deliovi zdůvodnila akademie se sídlem v Darmstadtu mimo jiné těmito slovy:

„Delius zobrazuje ve svých povídkách a románech polohy a proměny vědomí německé společnosti ve dvacátém století – od doby nacismu přes období rozdělení německého státu až do bezprostřední současnosti. Dělá to jako kritický a vynalézavý pozorovatel. Jeho politicky angažované, nedogmatické texty nasycené hlubokou lidskostí pronikají do historických hlubin současné německé společnosti. Díky mistrnému ovládání vypravěčského umění dokáže propojit ostrý satirický pohled s humánní citlivostí, a ačkoli odhaluje pravou povahu svých postav, nikdy je nepranýřuje.“

Darmstadtská akademie je sdružením spisovatelů a jazykovědců, které se věnuje podpoře a pěstování němčiny a německé literatury. Laureátovi Friedrichu Christianu Deliusovi je osmašedesát let. Syn protestantského pastora z Hesenska se narodil za druhé světové války v Římě, kam odjela jeho matka, aby čekala na návrat svého manžela, který byl vojákem v Africe. Tento příběh budoucí mladé matky čekající za války v Římě na návrat manžela popsal Delius v tenké knize Obraz mé matky jako mladé ženy – Bildnis der Mutter als einer jungen Frau. Povídka je vypravovaná formou volně těkajícího vnitřního monologu mladé ženy, kterou nejistá budoucnost pohání k nekonečným procházkám ulicemi Říma.

Zcela jiný charakter měly rané tituly Friedricha Christiana Delia vydané od šedesátých let minulého století. Byla to lyrika rozumová, jazykově vynalézavá, která vrhala ostré světlo na soudobé dění, a satirická próza dokumentárního rázu. Důvtipný mladý autor doslova skákal do řeči vůdčím osobnostem tehdejšího Německa. Karikoval například v imaginárním slavnostním spise Náš Siemensův svět, opřeném o fakta, úspěšné firemní dějiny tohoto koncernu, které zahrnují také dvě světové války a nacismus. Publikace vynesla autorovi úmorné soudní řízení se společností Siemens.

Později se Delius zabýval v několika románech komplexními souvislostmi mezi německým státem a levicovými teroristy tzv. frakce rudé armády. Autor, který bydlel v Berlíně, čerpal podněty také z české kultury.

„Za mládí mě ovlivnil mimo jiné Haškův Švejk, kterého jsem četl jako kluk. A příběh mé povídky Procházka z Rostocku do Syrakusu je vlastně takovou moderní švejkiádou.“

Povídka Der Spaziergang von Rostock nach Syrakus se odehrává v komunistické NDR. Intelektuál Paul Gompitz, pracující jako číšník, sní o tom, že se po stopách spisovatele romantika Johanna Gottfrieda Seumeho vypraví pěšky do sicilských Syrakus. Brání mu v tom ovšem železná opona. Sedm let se v přísné tajnosti připravuje na uskutečnění svého zcela obyčejného lidského snu – a zároveň na následný návrat do Rostocku, neboť Gompitz emigrovat nechce. Zázemí pro svoji cestu se pokusí vybudovat také v Československu.

„Po přenocování v Praze ujel kus cesty vlakem a teď putuje již několik dní po Seumeově trase Moravou na jih, na zádech nosí 4000 západních marek, a v každé hospodě, před každou pamětihodností číhá na západní turisty. Na venkově, myslí si, budou cizinci mít více času a méně strachu z kontrol a dají se snáze oslovit než v Praze. Ideální by bylo potkat západního vandrovního, Seumeho ze Západu. Ale jediným následovníkem Seumeho široko daleko je on sám. Čtvrtý den dochází k setkání s obchodníkem, jehož první věta zní přátelsky, třetí větou ho už odmítne.“

Kromě Haška zapůsobili na Friedricha Christiana Delia ještě další čeští spisovatelé: „Pražské jaro a celá ta literatura kolem něho od Václava Havla až po Ivana Klímu mě velice povzbuzovala. A později, když přišla do Německa pražská spisovatelka Libuše Moníková, které jsem si velmi vážil a kterou jsem podporoval, jak jsem mohl, vyprávěla mi často o Československu. Takže jsem měl k němu vždy poměrně blízko.“

Tématem sjednocení Německa se zabývá povídka Hrušky z Ribbecku – Die Birnen von Ribbeck. Hlavní motiv povídky se vztahuje k slavné baladě Theodora Fontaneho. Zemědělský dělník uvažuje při veřejné oslavě v braniborském městečku Ribbecku o tom, jak se střídaly mocní, kteří vládli jeho rodištěm v minulosti, o nových poměrech po převratu a o své vlastní, nejisté budoucnosti.

„Považuji za smysluplné lokalizovat vyprávěné příběhy do určitého místa, a také to rád dělám. Nechávám dějiny promlouvat z konkrétního místa. Ale jestli se tomu dá říci domácí literatura nebo ne, to je zcela jiná otázka, to je spíše pro lidi, kteří mají rádi šuplíky.“

Knihy Friedricha Christiana Delia zatím v češtině vydané nejsou. Přehled o jeho životě a díle najde čtenář na autorových internetových stránkách www.fcdelius.de.