UNESCO chce zachránit Buddhu z Bamiyanu

Dvě obří buddhistické sochy pocházejí ze 6. století, kdy ještě do Afghánistánu sahal vliv tohoto východního náboženství. Obřím sošným postavám vytvořeným ve skalních výklencích Bamijanského údolí v regionu Hazarajet se říkalo Vairocana a Sakyamuni. Svojí výškou 55, respektive 37 metrů patřily k největším buddhistickým monumentům na světě, zejména ta druhá se těšila legendě, že je tak skutečná jako samotný Buddha.

Dávní cestovatelé svědčili o tom, že tehdy byla těla obou pískovcových monolitů zdobena zlatem i drahými kameny. Jednotlivé rysy obličeje a detaily gest tvořily navíc vrstvy štuku a hlíny. Není tedy divu, že na středověké hedvábné stezce patřily k pamětním místům, na nichž se zastavovali poutníci putující mezi Západem a Dálných východem. Kolem existovala řada klášterů. Ve výšce dvou a půl tisíc metrů se tu uctívaly majestátné božské symboly nirvány i jejího odpoutání se od pozemského utrpení.

Do našich dob už zbyly jenom masivní sošné figury, zatímco buddhisté odsud dávno zmizeli. V poslední době je nahradilo radikální islámské hnutí Talibán, které se rozhodlo památku nedozírné ceny a kulturní hodnoty zničit. Se souhlasem čtyř stovek kleriků z celého Afghánistánu je nechal vojenský velitel Mullah Mohammed Omar vyhodit v roce 2001 dynamitem do povětří. Byly údajně v rozporu s islámským učením, neboť představovaly falešné modly. Neuchlácholily je ani prosby obchodníků těžících z místního turistického ruchu, kterého v zemi jinak moc není.

Islámisté navrtali do kamenné masy díry a celý výbuch si nafilmovali na video, na němž slyšíte i jejich vítězný pokřik a oslavu války proti sochám či Satanovi. Marně by někdo těm fanatických negramotům a hrdlořezům vysvětloval, že obří monolity v minulosti inspirovaly rovněž imaginaci středověkých islámských spisovatelů. Větší socha se pod jménem Salsal objevuje i jako obr v tureckých bájích.

Po několikaletém marném úsilí například vlád Švýcarska či Japonska se nakonec světové organizaci UNESCO podařilo vyjednat s novými úřady plán záchrany prozatím alespoň zbytků soch, které zůstaly po výbuchů rozsety po okolí. Jde o základní konzervaci ostatků, které mohou být později využity k rekonstrukci slavných monumentů, byť tak daleko ještě úvahy nepokročily. Zároveň se ukázalo být nezbytné se pustit do záchrany asi padesáti jeskyní a kaplí zbudovaných přímo ve skále, které v některých případech skrývají ojedinělé nástěnné obrazy. Je tak naděje, že jeden z barbarských činů nedávné války terorismu bude nakonec s vynaložením nedozírných prostředků přeci jenom napraven. S obnovou země zmítané desetiletími vojenských konfliktů i místním fanatismem to bude ještě těžší.