Výstava v Londýně "Umělecká tvorba a sex" hýbe zahraničním tiskem (El País)
V prostorách Barbican Center v Londýně byla právě otevřena výstava s názvem "Svedení: Umělecká tvorba a sex od antiky po současnost". Vyvolala mohutný ohlas v tisku i daleko za hranicemi - ze španělského deníku El País vybral citáty Aleš Knapp.
"Na výstavě" - informuje madridský list - "je shromážděno kolem tří stovek uměleckých děl, která vznikla v průběhu dvou tisiciletí. Patří mezi ně antické skulptury, indické rukopisy, renesanční a barokní malby, čínské akvarely, japonské rytiny, erotické fotografie z 19. století i současná tvorba včetně fotografií a videa. Expozice se zabývá rovněž tím, že v některých obdobích historie byla umělecká tvorba obsahujícící sexuální tematiku držena v úkrytu v muzeích - a na oči veřejnosti se dostala až později, kdy se změnila panující morálka."
El País pokračuje: "Například mince se zobrazením homosexuálních i heterosexuálních pohlavních aktů, v antickém Řecku naprosto běžné, byly ve viktoriánské Anglii drženy přísně pod zámkem v tajných odděleních národního Britského muzea. Za to, že se jim podařilo přežít, vděčí mnohá díla soukromým sběratelům. Materiál pro výstavu byl bezbřehý a kurátoři museli provést důkladný výběr. Ten začíná sochami satyrů a nymf z antického Říma a slavnou sochou Hermafrodit, která kdysi tak silně zapůsobila na Diega Velázqueze. Následují fresky s erotickými scénami z nevěstinců i soukromých domů z Neapole, které překvapí uměleckou kvalitou a zachovalostí; dále pak nejrůznější druhy artefaktů, počínaje amulety až po zvonce s falickou podobou."
"Organizátorům výstavy" - zdůrazňuje španělský deník - "se podařilo vůbec poprvé shromáždit předměty z takzvaného ´Tajného kabinetu´ Archeologického muzea v Neapoli, který byl pro veřejnost uzavřen, a zpřístupněný je až od roku 2000. Na výstavě najdeme překrásné renesanční rytiny, mezi nimi cyklus nazvaný ´I Modi´, čili ´Polohy´, který je dílem Giulia Romana a doprovázejí jej rozverné sonety básníka Pietra Aretina. Vystaveny jsou rovněž maloformátové erotické rytiny od Remrandta a tajný deník malíře, od něhož bychom pozornost věnovanou erotickým tématům nejméně čekali: krajináře Wiliama Turnera. Horoskop z Persie obsahuje zobrazení osmadvaceti princů a princezen v nejrůznějších sexuálních polohách, všechny jsou inspirované Kámasútrou. Univerzální charakter sexuálních fantazií naopak dokumentují vynikající čínské akvarely a japonské i turecké rytiny."
O zastoupení moderních a současných děl deník El País píše: "Jeden z oddílů je věnován tématu ´umělec a jeho model´. Najdeme v něm erotické kresby Renoira, Schieleho, Klimta a Picassa. Od Picassa je navíc k vidění úplný skvost: plátno z roku 1903 z majetku Metropolitního muzea v New Yorku, na kterém dívka ležící na zádech provozuje orální sex s mladým umělcem. Orální sex je rovněž tématem známého filmu Andyho Warhola, promítaného v průběhu výstavy. Ten zde má svůj ženský ekvivalent v díle, trvajícím čtyřicet minut a doprovázeném hudbou Rekviem od Gabriela Fauré, která mu dodává mystické pozadí. V jiném oddíle najdeme tvorbu surrealisty André Bretona a jeho přívrženců, další část výstavy se věnuje knihám zakázaným cenzurou, kromě jiných i od Markýze de Sade. Seznámíme se tu s filmy a fotografiemi ze sbírky Alfreda Kinseyho, muže, který zkoumal sexuální chování lidí, na výstavě nechybí ani tvorba amerických umělců Nan Goldinové a Jeffa Koonse." - informuje španělský deník El País o výstavě Umění a sex, která byla otevřena v prostorách Barbican Center v Londýně.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Osudy Mileny Grenfell-Baines. Rozhlasové vyprávění česko-britského „Wintonova dítěte“
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka