Doplavat domů, Konec jedné ságy, Nabíledni prázdno

Nakladatelství Odeon vydalo román Doplavat domů z pera Deborah Levyové. Britská autorka střední generace se s touto prózou probojovala do předloňského finále Bookerovy ceny. Příběh, charakterizovaný v doslovu coby „lehká konverzační tragédie“, se otevírá zlověstnou scénou. Rodinnou dovolenou v pronajaté vile na francouzské Riviéře jednoho rána naruší neznámá dívka, která se koupe nahá v bazénu letních hostů.

Slečna je rozhodně nekonvenční, značně krásná a pravděpodobně lehce šílená. Přesto ji však paní domu pozve dál. Děvčeti pak stačí jediný týden na to, aby rozvrátila životy všech zúčastněných: básníka s židovskými kořeny, válečné reportérky, jejich dcery a dvou dalších rodinných známých. Dívka vzdáleně připomíná pověstnou Nadju ze stejnojmenné knihy André Bretona. Ovšem tam, kde duchovní otec surrealismu nacházel poezii a krásu šílenství, zbývá nyní už jen šílenství. Respektive jeho zastřená, utajená, všednodenní podoba. Když hlavní hrdinka říká: „Život stojí za to žít, protože doufáme, že bude líp a že se všichni v pořádku dostaneme domů,“ zní to v jejím podání podobně hrozivě, jako kdyby na vás mířila revolverem.

Ovšem i ona je jen metaforou a katalyzátorem, který pouze urychlí procesy, nastavené v myslích zúčastněných postav. A palčivá otázka, kdo je tady vlastně největší blázen, zůstane viset ve vzduchu po celou dobu. Závěrečná slova prózy „Obdélníkový bazén vysekaný do skály připomínal rakev. Plovoucí otevřenou rakev nasvícenou podvodními světly.“ hovoří dostatečně výmluvně, aniž bychom snad prozrazovali samotné rozuzlení příběhu. Knihu přeložila Jana Kunová.

Konec jedné ságy

Péeter Nádas: Konec jedné ságy |foto: Nakladatelství Havran

Z dalších knižních novinek stojí za připomenutí třeba román Konec jedné ságy maďarského spisovatele Pétera Nádase. Autor, známý u nás už svou mnohohlasou románovou fugou Kniha pamětí, přichází tentokrát s textem o poznání komornějším, nicméně i zde se prolínají hlasy a časová i dějová pásma. Dědečkovo vyprávění o židovských prapředcích, pojímající tisíciletou dramatickou minulost, se mísí s vnukovým líčením tísnivé nehybné atmosféry počátku komunistické diktatury v 50. letech. V překladu Anny Valentové knihu vydalo nakladatelství Havran.

Nabíledni prázdno

Vladimíra Čerepková: Nabíledni prázdno |foto: Nakladatelství Torst

Nakladatelství Torst přináší verše z pozůstalosti loni zesnulé básnířky Vladimíry Čerepkové. Pod titulem Nabíledni prázdno se čtenářům dostávají do rukou nejen autorčiny básně, ale i všechna interview, která ve svém životě poskytla, a také obsáhlá fotografická příloha, mapující její životní dráhu. Vladimíra Čerepková odešla roku 1968 do Francie, kde se mj. starala o nemocného Jana Čepa a byla také pomocnicí Jiřího Koláře. V exilu vydala patero básnických sbírek, které byly završeny tímto žel definitivním vydáním.

Říkadla pro tři holčičky a jednoho kluka

Na konec ještě jedna kniha taktéž básnická, ovšem určená dětem. Jmenuje se Říkadla pro tři holčičky a jednoho kluka. Napsal ji známý bard Zeno Karpál, uspořádala jeho dcera Dora. V básních se groteskně střetává stará škola s novodobou realitou. „Kdo se nemyl / nikde nebyl / a kdo zlobil / ztratil mobil,“ veršuje básník ve své dědečkovské roli, aniž by ztratil smysl pro sebeironii. Jak píše: „Zatímco děd kombinuje / mravoučná čtyřverší, / babička nám uštrikuje / šál pro zimní povětří". Knihu vydalo v edici Větráček nakladatelství Větrné mlýny.