Titanie má románek s oslem a někdo ztratí podprsenku. Ostrava v tanci magickém a erotickém

Jsme uprostřed kouzelného lesa, kde právě mladí lidé oslavují slunovrat. Ve vzduchu je cítit milostné napětí, během tance občas někdo ztratí kalhoty, přijde o sukni, halenku nebo i podprsenku. Tak začíná Sen noci svatojánské v podání ostravského baletu... „Lidé si myslí, že to je pohádka, objasňuje dílo maďarský choreograf Youri Vámos. „Ale to není ani trochu. Je to spíš drsný příběh o lásce. Myslím to tak, že není vhodný pro děti. Vemte si třeba Titanii. Je to sice víla, pohádková bytost, ale má románek s oslem! A to přece není pohádka! Celý ten svět fantazie má hodně silnou vazbu na naši realitu a tak to také chceme prezentovat!“

Maďarský choreograf změnil i dobu, ve které se příběh odehrává. Antiku vyměnil za 70. léta 20. století„Chtěli jsme právě vyzvednout, že je to příběh o nás, že jsme vratcí ve vztazích a měníme názory a proměnlivý je i okolní svět,“ dodává šéfka ostravského baletu Lenka Dřímalová, která choregrafa Youriho Vámose oslovila pro spolupráci hlavně pro jeho vypravěčský cit a schopnost převést i zdánlivě složitý příběh do baletního představení. „Je o komplikovaný příběh, to víme,“ dodává choreograf. „Není to jako Romeo a Julie nebo Othello se dvěma třemi lidmi. Je tam hodně různých postav i dějových linek, ale myslím, že je možné to udělat srozumitelně. Nemůžeme Shakespeara doslovně překládat do tanečních kroků. Je to spíš o pocitech a dojmech z toho příběhu, které se snažíme převést do pohybu.“

Baletní Sen noci svatojánské (ND moravskoslezské Ostrava) |foto: Tamara Černá

Ostravské pojetí podtrhuje i působivá scénografie a kostýmy, které výrazně odlišují svět lidí a svět skřítků a víl. Zatímco milenecký čtyřlístek Helena, Hermie, Lysandr, Demetrius nosí oblečení typické pro 70. léta, kouzelné bytosti zdobí motivy květin, listů a motýlích křídel na přiléhavých overalech.