Knižní tipy Jana Nejedlého: Opravené vydání; Slovanský Goethe v Pešti; Má maďarská cesta; Akvárium

Pro ohlédnutí za historií svého rodu a najmě svého otce zvolil Esterházy explozivní formu roztříštěných obrazů, elasticky střídajících jazykové vrstvy i časové roviny. Po svém se zde vyrovnává zvláště s minulým režimem. „Být aristokratem na okamžik, to nejde, na okamžik jde být jen komunistou,“ píše a dodává na adresu rudých revolucionářů: „Vy jste svět jen rozvrátili, ale nezměnili.“ Po dokončení tohoto románu však autor z archivních materiálů zjistil, že právě jeho otec byl za socialismu agentem tajné maďarské policie. S tímto bolestným zjištěním se vyrovnává - taktéž postmoderně nelineární formou - v próze nazvané Opravené vydání, která u nás vychází v nakladatelství Academia opět v přetlumočení Roberta Svobody.

Na úprku před sebou samými - tak zní titul sborníku maďarských bohemistů, kteří zaměřili pozornost na českou literaturu a vzájemné česko-maďarské vztahy. Krom tvůrců jako Mácha, Hašek či Kundera tu najdeme portréty např. Jana Křesadla, Jana Nováka, autora románu Zatím dobrý, či žurnalisty Jakuba Patočky, jehož novinové články jsou zde podrobeny lingvistické analýze. Vzájemné nacionální animozity, jejichž kořeny sahají až do středověku a svou karikaturu si našly i ve Švejkovi, rozbilo podle autorů až pražské jaro 1968, které svým politicko-kulturním apelem Maďary inspirovalo. Knihu vydalo nakladatelství Akropolis.

Totéž vydavatelství nabízí další svébytný příspěvek k obapolnému kulturnímu dialogu. Je jím studie literárního historika Roberta Kisse Szémana Slovanský Goethe v Pešti, jejímž tématem se staly život a dílo Jána Kollára a potažmo tudíž i české národní obrození.

Vzájemnými vztahy obou národů se zabývá i výbor z pozůstalosti hungaristy a popularizátora maďarské kultury Richarda Pražáka. Tisíciletou historii stýkání a potýkání se obou národů mapuje publikace Má maďarská cesta, kterou připravilo nakladatelství Muni Press.

Možnost poznat méně známou tvář maďarské literatury přináší antologie Němá nauka stromů o spáse. Jde o výběr z tamější katolicky či duchovně orientované tvorby. Básně, prózy, programové eseje i kritické reflexe dávají nahlédnout do příběhu, který dobře známe z českého prostředí, neboť i Maďaři mají svého Bedřicha Fučíka a svého Václava Renče, své hrdiny a oběti, své pravověrné i heretiky.

Na konec ještě připomínka současné literatury, kterou reprezentuje např. próza Krisztiny Tóthové Akvárium. Komorní rodinný příběh nás vrací do relativně nedávné minulosti 50. let, kdy se atmosféra ve společnosti podobala tísnivému prostoru akvária. Autorka však pro vyrovnání se s tímto chmurným úsekem minulosti zvolila ironii a černý humor. V překladu Jiřího Zemana vydalo nakladatelství Fra.