Skrytá tvář srbské hudby
Srbská hudba, to nejsou jen romské dechovky. V izolovaných vesnicích na venkově můžete slyšet sbory, které připomenou polyfonii ze Sardinie či Korsiky, v klubech se hrají alternativní směry či jazzem ovlivněné fúze s dekadentním podtextem, v nichž zvláště vynikl klarinetista Boris Kovać s dnes už neexistující skupinou La Danza Apocalypsa Balcanica.
K ikonám elektronické scény patří skladatel a producent Mitar Subotić, ve světě známý jako Suba, který poté, když natočil průlomové album se zpěvačkou Bebel Gilberto, zahynul při požáru studia. A jak vypadá srbská hitparáda? V ní najdeme nejen lascivní turbofolk, ale třeba i rafinovaného hitmakera s uměleckým jménem Rambo Amadeus (na videu s romskou skupinou Kal). Se srbskou hudbou vás v pondělní Čajovně 15. března seznámí Petr Dorůžka.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
