Hvorecký mezi Plyšem a Eskortou
Lovci a sběrači. Plyš. Eskorta. To jsou tři z knih známého slovenského spisovatele Michala Hvoreckého. V úterý 31. března bude hostem Čajovny Jaroslava Rudiše. Povídat si budou nejen o románech, ale také o hře Slovenský institut, kterou v Praze začátkem března uvedlo ve scénickém čtení Divadlo Letí.
Michal Hvorecký se narodil v roce 1976 v Bratislavě. Debutoval sbírkou povídek Silný pocit čistoty (1998), která přinesla do slovenské literatury čerstvý vítr. Následoval soubor Lovci a sběrači. Po příběhu Posledný hit vydal v roce 2005 knihu Plyš. Román vypráví "o měkkých věcech v tvrdém světě". Fotograf Irvin odjede, aby se zbavil nezvyklé závislosti na internetové pornografii, která mu zruinovala život. V německém velkoměstě se v úplné tmě sblíží se svojí femme fatale.
Hvoreckého knihy vzbudily velký ohlas nejen doma, ale také u nás a v Německu. V březnu tam byl uveden román Eskorta, zachycující s velkou ironií střed Evropy po pádu komunismu a nástupu masivní globalizace. Západ se přesouvá na východ, nic starého neplatí a mladý hrdina Michal Kirchner to ví ze všech nejlíp. Stává se společníkem žen z celého kontinentu. Uvnitř prahne po lásce, které není schopen.
A co vás čeká dál? Třeba ukázka z rozhlasové adaptace Plyše natočené pro ČRO 3 - Vltava a také písničky od The Decemberists, Beirut nebo Tokyo Police Club. Stránky Michala Hvoreckého.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
