Marian Palla
Hostem Čajovny Igora Malijevského bude v neděli 19. září prozaik, básník, výtvarník, autor několika billboardů na dálnici Praha – Brno, hráč na kontrabas a čtenář jízdních řádů Marian Palla. První rok života strávil na lodi, která stála na louce a oknem nakukoval bernardýn, nyní působí jako odborný asistent na Fakultě výtvarných umění v Brně.
Marian Palla je osobnost, která kriticky myslícího člověka smíří s pojmem konceptuálního umění - pokud to, co dělá, konceptuálním uměním nazveme. Navzdory zmíněné kategorii to totiž nikdy není ani nuda, ani blábol, každý počin Mariana Pally má vtip a hlavně nápad. Pak už je jedno, je-li výsledkem jeho přemýšlení báseň, knížka, malba a nebo „koncept“, přesněji čin. Některé jeho činy se dostaly do povědomí širší veřejnosti, jako zmíněná billboardová akce podél dálnice Praha - Brno, kde Palla nejdříve inzeroval CHCI PENÍZE + číslo konta, aby o něco později oznámil UŽ NECHCI. Méně razantně se do povědomí veřejnosti dostávají Pallova křehčí díla: obrazy a zejména knížky výjimečné originálním humorem a hravostí (Jak zalichotit tlusté ženě, Zápisky uklézečky Maud, Teplé škvarky nebo loňský titul nakladatelství Dokořán Bill a Nebyl).
Terapeutickou součástí Malijevského Čajovny bude již tradičně vztahová poradna němé slečny Jarky. Tentokrát pomůže manželům Petrovi (býk, modré oči) a Janě (rak, zelené oči) vyřešit jeden drobný konflikt, který narušuje jejich jinak bezproblémové soužití.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
Ivan Jelínek: Velikonoční mystérium. Ke 100. nedožitým narozeninám Jiřího Adamíry jako Piláta
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.