Je krásné neumět hrát
Je autorem hudby k oceňovanému filmu Pouta. Vystupuje s undergroundovou legendou DG 307. A s kapelou Urband ho občas potkáte, jak v Brně hraje jen tak na ulici. Vedle toho ale také píše. Jmenuje se Tomáš Vtípil a v úterý 1. listopadu bude hostem Čajovny Jaroslava Rudiše.
Tomáš Vtípil se narodil v Brně v roce 1981 a na svém webu www.vtipil.cz o sobě píše jako o výrobci hluku. Vedle hudebních ukázek zde najdete také blog s jeho publicistickou a literární tvorbu. “Je krásné neumět hrát!” tvrdí například v jednom z příspěvků hudebník, který hrát umí snad na všechno. Se svými literárními texty zároveň vyhrál celostátní kolo soutěže Slam Poetry 2004.
Slam Poetry jej také před pár lety propojila s německým hip-hoperem, básníkem a performerem Maxem Bilitzou, s nímž natočil neklidné, poetické, ale také politické album Neuland. A Bilitzu Vtípil pozval i do studia Čajovny, na živo spolu jako Neuland zahrají několik skladeb.
Vtípil jinak loni vlastním nákladem vydal povedené album do not eat – throw away mísící elektroniku s živými nástroji a originálními texty. Spolupracuje také s celou řadou hudebních projektů a kapel, hraje na vernisážích a vedle filmové skládá také divadelní hudbu.
O tom všem bude mluvit v úterní Čajovně. Začínáme v úterý 1. listopadu v 19.00 na stanici Český rozhlas 3 – Vltava.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
Ivan Jelínek: Velikonoční mystérium. Ke 100. nedožitým narozeninám Jiřího Adamíry jako Piláta
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.