Jakub Arbes: Poslední okamžiky Máchovy

Próza Poslední okamžiky Máchovy byla uveřejněna v Arbesově sborníku nazvaném Ve službě umění. Povídky a skizzy ze života umělců v roce 1886. Tento výběr se soustřeďuje na příčiny a okolnosti básníkovy smrti. Připravil Jiří Vondráček. V režii Vlada Ruska účinkuje Viktor Preiss.

Spisovatel a novinář Jakub Arbes se narodil 12. 6. 1840 v Praze v rodině ševcovského mistra. Vystudoval reálku, kde byl žákem Jana Nerudy (Jan Neruda se stal pro Arbese vzorem a přítelem). Studoval polytechniku, avšak studia přerušil kvůli žurnalistice, pro niž se nadchl v šedesátých letech. Roku 1868 se stal odpovědným redaktorem Národních listů. Bylo to v době, kdy vrcholilo hnutí za politické zrovnoprávnění Čechů s Uhry v rámci monarchie. Ve funkci odpovědného redaktora stál Arbes několikrát před soudem, často se ocitl ve vyšetřovací vazbě. Nakonec ho roku 1873 odsoudil německý soud v České Lípě k třináctiměsíčnímu vězení. Pobyt ve vězení využil k literární práci.

Po návratu z vězení pracoval v méně politicky orientovaných rubrikách Národních listů. Jakub Arbes se ale nadále aktivně věnoval otázkám dělnického hnutí, dokonce se zúčastnil založení Spolku českých žurnalistů. To vedlo k tomu, že byl Arbes z redakce Národních listů na Štědrý den roku 1877 propuštěn. Od té doby do smrti pracoval jako volný literát. V letech 1876–1879 byl dramaturgem Prozatímního divadla. V letech 1880–1881 Jakub Arbes spolu s Mikolášem Alšem vydával satirický časopis Šotek. Vydávání tohoto časopisu bylo rakouskou cenzurou brzy zastaveno. Ke konci života Arbese trápily vážné existenční problémy, k nimž se později přidala i postupná ztráta zraku. Zemřel v Praze 8. 4. 1914.