Osudy – Radegast Parolek (10 částí)

Po druhé světové válce studoval u Bohumila Mathesia, Jana Mukařovského, na stáži v tehdejším Leningradě se jeho přítelem stal strukturalista Jurij Lotman. Zejména tuzemská politická situace postupně vyústila v autorův zájem o baltické literatury, kterým se věnuje více než padesát let.

Profesor Radegast Parolek (*1920) je vysokoškolský pedagog, překladatel z lotyštiny a litevštiny. V rozhlasových osudech vzpomíná na legionářský život svého otce kpt. Františka Parolka i na krátké šťastné dětství, které skončilo smrtí obou rodičů. Autorovi osudů bylo tehdy pouhých šest let. Vypráví o středoškolských studiích na věhlasném Atheneu, o atmosféře první republiky, která se pro něho – jako člověka, který vídával prezidenta Masaryka při procházkách na Pražský Hrad – stala rozhodujícím obdobím, určujícím pro celý další život.

V osudech jsou i kapitoly o ilegálním literárním časopisu, který Radegast Parolek za druhé světové války spoluvydával, o poválečných studiích na filosofické fakultě v seminářích u Bohumila Mathesia a Jana Mukařovského, i o pobytu v tehdejším Leningradě, kde stačil zachytit ještě éru ruských strukturalistů jako byl Jurij Lotman. Po návratu z Ruska v 50.letech působil Radegast Parolek na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, zpočátku se zabýval dějinami ruské literatury a jejími souvislostmi s literaturou českou.

Postupně se ale stále více přikláněl k literaturám neruských národností Sovětského svazu, především k literatuře lotyšské a litevské. Za normalizace tiše pracoval na srovnávacích dějinách baltických literatur a v osudech např. vypráví, kterak se do Čech dostávaly knihy exilových baltských autorů. Po revoluci 1989 se zasloužil o znovuobnovení kabinetu baltistiky a literárně činný je prof. Parolek ostatně dodnes.

Odvysílané díly si můžete poslechnout také na stránce i-radio, kde je archiv pořadu Osudy.