Osudy – Daniel Špička

Daniel Špička (*5.2.1939) vystudoval na Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze v letech 1956-62 obor architektura a urbanismus (ateliery prof. Štursy a prof. Cubra), za svůj diplomní projekt rekonstrukce domů na Staroměstském náměstí v Praze obdržel v Madridu cenu za nejlepší studentský projekt památkové rekonstrukce.

V 60. letech byl hlavním architektem interiérů československých letišť (v Praze, Holešově, v Bratislavě, Sliači, Košicích). Od roku 1965 byl členem Svazu architektů ČSR a Svazu českých výtvarných umělců až do rozpuštění uměleckých svazů po sovětské okupaci. V roce 1968 zakládá s ing.arch.Josefem Vranou ateliér a věnuje se navrhování rodinných domů, účastní se soutěží, výstav (mj. Francie, Polsko) projektuje a realizuje interiéry na československých zastupitelských úřadech v Západním Berlíně a v Bělehradě, na Universitě Karlově atd.

Počátkem 70. let je vývojovým architektem v Bytové tvorbě – získává řadu ocenění na výstavách nábytku. V letech 1973-89 zvolil Daniel Špička svobodné povolání architekta a návrháře - práce na návrzích interiérů pro památkové objekty, restaurace, veřejné prostory a kanceláře, design nábytku, studie a projekty rodinných domů, zahrad a rekonstrukcí památkových objektů (hrad Rabštejn nad Střelou, děkanství Mikulov, Zbiroh aj.), návrhy a realizace výstav a muzejních exposic v Československu i v zahraničí.

Od roku 1988 spolupracuje se Světovým památkovým fondem v New Yorku. Tato spolupráce vedla k záchranně několika významných památek na jižní Moravě a v konečné fázi k zařazení Lednicko-valtického areálu do seznamu památek UNESCO.

Vedle architektury se Daniel Špička intenzívně věnuje hudbě. V letech 1989-99 byl uměleckým ředitelem Barokního Festivalu Valtice. Založil a v letech 1977 -1992 působil jako hudebník a umělecký vedoucí souboru renesanční hudby Renesex, mnoho času věnuje také záchraně historických nástrojů.