Heda Kaufmannová: Válečné vzpomínky (Léta 1938-1945)

25. březen 2012

Ve vltavských Osudech uvádíme četbu na pokračování z knihy překladatelky, básnířky a statečné ženy, která se odmítla podvolit teroru nacistického režimu i jeho rasovým zákonům. Četbu na pokračování připravila Jana Doležalová, v režii Markéty Jahodové účinkuje Jana Franková.

Heda Kaufmannová se narodila 24. dubna 1905 v Praze v asimilované židovské rodině a byla vychovávána k českému vlastenectví. V roce 1926 ukončila studium na knihařském oddělení Státní grafické školy v Praze a věnovala se knihařskému řemeslu. Knihařství se však musela ze zdravotních důvodů vzdát. Pracovala pak jako sekretářka přednosty oddělení pro sociální hygienu Státního zdravotního ústavu doc. Hynka Pelce. V březnu 1939 se nechala předčasně penzionovat, aby předešla propuštěni z rasových důvodů. Přivydělávala si překlady a vyučováním jazyků.

Po 15. březnu 1939 se její bratr Viktor, povoláním lékař, stal jednou z vůdčích osobností odbojové skupiny Petiční výbor Věrni zůstaneme. Do odboje se zapojila i Heda a plnila v něm množství menších, avšak důležitých úkolů. Po bratrově zatčení v říjnu pomáhala udržovat kontakty s vězněnými odbojáři. Její matka i mnoho příbuzných a přátel byli odvezeni v transportech do Terezína a dále do koncentračních táborů. Heda se v září roku 1942 k transportu nedostavila a žila od té doby v ilegalitě, od července 1943 až do konce války v naprostém utajení u Hany a Evy Málkových v Karlíkově (nyní Špálově) ulici ve Střešovicích. Na jejím přechovávání a obstarávání potravin pro ní a pro její švagrovou se však podílelo mnohem více odvážných a čestných lidí.

Po osvobození se dověděla, že její bratr a jeho přátelé, doc. Josef Fischer a dr. Karel Bondy, byli popraveni několik týdnů před koncem války. Z německých věznic a koncentračních táborů se vrátili jen někteří. Bylo velmi těžké začít znovu. Heda se nevrátila do bytu na Vinohradech, zůstala v Karlíkově ulici a Hana a Eva Málkovy se staly její novou rodinou. Na svých vzpomínkách pracovala Heda Kaufmannová už od konce druhé světové války. Nedokázala se smířit s poválečnou oficiální komunistickou propagandou, která zcela překroutila dějiny a význam českého odboje. Ke vzpomínkám se vrátila znovu v šedesátých letech, poprvé vyšly však až ve druhé polovině osmdesátých let v samizdatu. Kromě Válečných vzpomínek je Heda Kaufmannová autorkou souboru básní Slova hledám (Jitro 2003) a Haindorf. Listy z rodinné kroniky (Albis International 2002).

autor: Jana Doležalová
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.