Koštoval kořání – rozhlasový portrét básníka Franze Wurma
Rozhlasový portrét Franze Wurma, židovského básníka německého jazyka s českými kořeny, který zemřel ve švýcarské Asconě 29. září 2010 připravila, přeložila a básníkův hlas zaznamenala Věra Koubová.
Za života koštoval Franz Wurm (1926 - 2010) kořání slov svého jazyka důkladně a ve velkém. Ale co bylo „jeho“ jazykem? Židovský chlapec z Prahy, mluvící německy, ale už záhy i česky a francouzsky, v exilu pak dlouhá léta anglicky, měl ojedinělé jazykové vnímání a porozumění pro slova vůbec, však později překládal básně Vladimíra Holana. Ve Schůzkách s literaturou uslyšíme nejlépe – protože přímo –, jak se ke slovům stavěl: budeme naslouchat jeho hlasu, hlubokému a zvučnému, znějícímu stejně dobře česky jako německy.
Franz Wurm v šedesátých letech sám pracoval v rozhlase (curyšském) a zachovaly se nahrávky jeho pořadů i interview s ním samotným. Uslyšíme také, jak tento básník, vyrostlý ještě z rakousko-uherských kořenů, přijímal svou rodnou zemi, zrovna zrozené Československo, jak se pokusil usadit se v něm znovu koncem let šedesátých – a neuspěl. Podobně jako jiní židovští autoři se nakonec uchytil jinde, ale jeho dílo mluví našim uším povědomě, rozpoznáváme v něm obrysy Prahy, narážíme na česká slova roztroušená v německém textu, nacházíme ducha i dějiny Střední Evropy. V září roku 2010 tento básník zemřel ve švýcarské Asconě. Jako „král“ – napsala jeho švýcarská žena v narážce na jeho Krále na střeše, rozsáhlou poému, které on sám říkal „Králík střešovický“.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.