Dávný příběh Krátkého hada aneb Pozdní debut Bernarda du Boucherona
Kniha pozdního debutanta Bernarda du Boucherona (v době vydání jeho debutu mu bylo 77 let!) Krátký had vyšla v roce 2004 v nakladatelství Gallimard a záhy získala jedno z nejprestižnějších francouzských literárních ocenění, Velkou cenu Francouzské Akademie za román. Krátký román o 130 stranách je napsán klasickým jazykem 18. století a jeho dlouhé věty, vyžadující od čtenáře dokonalé soustředění, vyprávějí ústy kněze příběh o cestě na daleký sever za zapomenutou křesťanskou enklávou, která ztratila spojení se světem.
Malá skupinka Evropanů se kdysi dávno vydala osidlovat nejsevernější oblasti světa, kde se v ledovém objetí nekonečného chladu snaží přežít drtivý tlak neúprosné zimy. Během plynoucích staletí tito lidé postupně ztrácejí kontakt se světem, až jsou nakonec od civilizace odříznuti úplně.
Koncem 14. století se je vydá hledat posádka lodi Krátký had, která jim má nabídnout pomoc. Výpravu vede abbé Montanus, který má vzdálenou diecézi povzbudit a pozvednout v ní víru. Cesta se stává náročným dobrodružným putováním po stopách odštěpku lidské civilizace, který se dostal na scestí.
Bernard du Boucheron vystudoval politické vědy a je absolventem prestižní vysoké školy ENA. Pracoval dvacet let v leteckém průmyslu jako obchodní ředitel, patnáct let vedl mezinárodní pobočku firmy Alcatel, později působil v energetice, obchodoval s uhlím a s naftou.
Příběh Boucheronova literárního debutu se podobá snu: svůj první román s názvem Krátký had napsal po sedmdesátce, rukopis poslal poštou do nakladatelství Gallimard, které ho vydalo v kvalitní edici Blanche.
Úspěch knihy byl okamžitý - u čtenářů i u kritiků. Následně pak Boucheron vydal u Gallimarda knihu pohádek s názvem Král, princezna a chobotnice a dva další romány (Prásknutí bičem, 2006; Pes z kostí, 2007). Spisovatel tráví poklidné roky v penzi ve městě Neuilly sur Seine. Bernard du Boucheron ke vzniku své knihy poznamenal: "Mám rád lidské bláznovství v tom smyslu, že spočívá v hledání extrémů. Mám rád jachtaře účastnící se závodu Vent des Globes, vášnivě obdivuji Shackletona, Amundsena a neuvěřitelná dobrodružství Knuda Rasmussena, který je ve Francii málo znám a který je hrdinou ve Skandinávii a obzvláště samozřejmě v Dánsku. Ten byl v jistém smyslu mou inspirací, byť nevypráví nic takového, o čem vyprávím já: inspirovala mě atmosféra Knuda Rasmussena.
Fascinace extrémními výkony lidské aktivity má dvě stránky: světlou stránkou je heroismus, překonávání sama sebe, (...) a pak je tu stránka temná, a to když se lidské tělo rozhodne vybrat si svou daň a v bídném prostředí se stává zločinným." Malá skupinka Evropanů se kdysi dávno vydala osidlovat nejsevernější oblasti světa, kde se v ledovém objetí nekonečného chladu snaží přežít drtivý tlak neúprosné zimy. Během plynoucích staletí tito lidé postupně ztrácejí kontakt se světem, až jsou nakonec od civilizace odříznuti úplně.
Koncem 14. století se je vydá hledat posádka lodi Krátký had, která jim má nabídnout pomoc. Výpravu vede abbé Montanus, který má vzdálenou diecézi povzbudit a pozvednout v ní víru. Abbé, tento "muž činu i dogmatu, schopný soucitu i ráznosti", vypráví neslýchané zážitky, kterým jeho výprava musela čelit na cestě za svým cílem. Cesta se tak stává náročným dobrodružným putováním po stopách odštěpku lidské civilizace, který se dostal na scestí.
Abbé Montanus má v sobě nesmlouvavost pánů: vládne s pomocí víry ve světě, kde je promíchána krutost s vysokou mravností. Neváhá sáhnout po rázných metodách tam, kde je třeba vykořenit z lidských srdcí neřest.
Z vlastního překladu připravila Jovanka Šotolová.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.