Osudy neurochirurga Vladimíra Beneše

Na svém prvním profesním působišti - neurologii v plzeňské nemocnici u profesora Hrbka, poznal Vladimír Beneš tehdy už věhlasného chirurga profesora Zdeňka Kunce, který právě tam v roce 1947 začínal s neurochirurgickými operacemi. O osudu mladého lékaře bylo rozhodnuto. Neurochirurgické specializaci se věnoval nejen ve vojenské nemocnici v pražských Střešovicích, ale později v nově vybudované dětské nemocnici v Motole, kde založil a vedl unikátní dětskou neurochirurgii. Tam také zažil vrchol své odborné kariéry.

Podle předchozích slov by se mohlo zdát, že byla přímočará. Nebyla. Tak jako mnoho jeho generačních druhů byl pro něj rok 1968 v mnoha ohledech osudným. Jednadevadesátiletý rodák z Plzně, letošní laureát Ceny Jana Evangelisty Purkyně, profesor Vladimír Beneš shrnuje svou celoživotní práci i vášeň do věty „neurochirurgická operace je mozek nad mozkem“. Desetidílné osudy připravila Jana Špačková, technická spolupráce Ladislav Reich.