Johann Pál Arnason ve vltavských Osudech

Jeho příběh je pouze třídílný, protože profesor Johann Pál považuje svůj osobní osud za bezvýznamný a za všech okolností chce hovořit pouze o své práci. Ve vyprávění profesora Arnasona se tedy dozvíte spoustu informací o antileninském marxismu, o povaze Australanů, o českém švejkovství, ale takřka nic o vypravěči. Poslouchejte Český rozhlas 3 Vltavu od středy 28. listopadu 2012 od 11.30.

Johann Pál Arnason (1940 Dalvik, Island) je sociolog a filozof, který se zabývá srovnávacím studiem civilizací. V letech 1960-1966 vystudoval filozofii a historii na Karlově Univerzitě v Praze, po studijním pobytu na Instituto Gramsci v Římě získal 1970 doktorát na univerzitě ve Frankfurtu a pak přednášel sociologii v Heidelbergu a v Bielefeldu, kde se roku 1975 habilitoval. V letech 1975-2003 byl profesorem sociologie na významné australské univerzitě La Trobe v Melbourne a hostoval v Institutu Maxe Plancka ve Starnbergu (1979-1980), na École des hautes études en sciences sociales (EHESS) v Paříži, na Kolegiu pro pokročilá studia v Uppsale (1999-2000), na Evropské univerzitě (EUI) ve Florencii (2002-2003) a na univerzitě v Lipsku (2004-2005). Dále hostoval na Univerzitě Karlově v Praze, na univerzitě v Uppsale a na Johann-Wolfgang-Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Od roku 2007 přednáší na Fakultě humanitních studií UK historickou sociologii, v současné době je navíc hostujícím profesorem v Centru globálních studií, společném pracovišti Filozofického ústavu AV ČR a Filozofické fakulty UK v Praze. Arnasona zpočátku silně ovlivnila kritická teorie Frankfurtské školy a později zejména srovnávací studium civilizací Shmuela Eisenstadta. Zabýval se zejména japonskou, antickou řeckou a islámskou civilizací, teoriemi modernity a globalizace, civilizačními konflikty, nacionalismem a otázkami kolektivní identity.

Udělal jsem desítky pořadů pro cyklus Osudy, ale nikdy jsem se nesetkal s tak kompaktním odmítačem osobní výpovědi, jaký jsem zažil s Arnasonem. Proto je jeho příběh pouze třídílný, protože profesor Johann Pál považuje svůj osobní osud za bezvýznamný a za všech okolností chce (a hovoří) mluvit pouze o své práci. Myslím, že se takto vymezuje již v prvním dílu své zpovědi. Zkrátka: třídílné Osudy s profesorem Arnasonem jsou výjimkou, v které se dozvíte spoustu informací o antileninském marxismu, o povaze Australanů, o českém švejkovství, ale takřka nic o vypravěči. Omlouvám se posluchačům za to, že jsem Arnasona nepřiměl k osobní reflexi, ale takhle tvrdohlavého chlapa potkáte jednou za život.