Homér a Schliemann aneb Setkání po třech tisíciletích

Spolehlivá odpověď na tyto otázky sice neexistuje, ale oba eposy zůstávají živou součástí světové kultury, jedním z jejích základních pilířů a kořenů.

Logo|foto:Český rozhlas

Rozhlasový pořad Homér a Schliemann aneb Setkání po třech tisíciletích připomíná nejen příběh Trójské války a jejích hrdinů, ale také dramatické okolnosti znovuobjevení bájného starověkého města. Šťastným objevitelem byl německý obchodník Heinrich Schliemann (1822—1890), ve své době snad jediný člověk, který věřil, že Homér ve své Iliadě popisuje historické děje. Roku 1871 zahájil vykopávky na kopci Hisarlik, polohu určil podle Homérova vyprávění a skutečně odkryl základy legendárního města.

Ve dvacátém století vznikly dva české překlady těchto eposů: první od klasického filologa Otmara Vaňorného (1921), který důsledně zachovává hexametr, někdy až na hranici srozumitelnosti. Druhý překlad vznikl na jiném principu, který zvolil Vladimír Šrámek. Ten místo hexametru použil volný verš, respektive hexametr rozvolnil, a tím umocnil dramatičnost a srozumitelnost eposu. Na rozdíl od Vaňorného nepožíval Šrámek homérovská kompozita (volooká Héra, mužohubný Ares) a nahradil je přirozenými obraty soudobé češtiny.

Někteří klasičtí filologové jeho pojetí kritizovali, ale zároveň ocenili zpěvnost Šrámkova překladu. Šrámkův překlad Odysseie vyšel poprvé v roce 1940, poté 1945 a 1987. Jeho
překlad Iliady, vytvořený v době nacistické okupace, takové štěstí neměl: byl připravován k vydání, ale v důsledku různých okolností z realizace několikrát sešlo, text se ztratil. Kompletní text překladu byl nalezen až roku 2001. Vyšel poprvé až v roce 2010 v nakladatelství Academia.