Miloš Rejnuš: Urhamlet. O věčném etickém konfliktu mezi poznanou pravdou a pragmatickými zájmy politiky
Námětem rozhlasové hry Miloše Rejnuše Urhamlet je fiktivní prehistorie Shakespearova Hamleta. Jak by vypadal soud vyšetřující události, které vedly k dějům opsaným ve slavné tragédii? V rozhlasové inscenaci Josefa Melče z roku 1969 uslyšíte jako Hamleta Jiřího Ornesta, jeho matku Gertrudu hrála Vlasta Chramostová a v roli zrádného Claudia se představil Otakar Brousek. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Miloš Rejnuš, brněnský historik a bohemista, je nepřehlédnutelnou osobností české rozhlasové hry konce 50. a začátku 60. let. Přestože tragicky zahynul v pouhých 32 letech, napsal hned několik významných rozhlasových her, které záhy pronikly i do zahraniční. Mezi jeho texty, které nikdy nepostrádaly společensko-kritický morální apel, patří například Kapitánovy bomby (1957), Příběh středního záložníka (1958), Tři setkání s Antonínem Dvořákem (pro ml., 1960), Letos nad Rýnem (Bratislava 1961), Nejkrásnější dny života (Bratislava 1963) a Ovidiův návrat (1963). Posmrtně byly v rozhlase uvedeny hry Život s hudbou (1965), Děsně moc práce (1966), Urhamlet (Westdeutscher Rundfunk Köln 1967; u nás natočeno 1969, vysíláno 1990) a Nezapomenutelný večer (1975, závěr dopsala manželka Božena Rejnušová).
Své rozhlasové hře Ovidiův návrat stačil dát Miloš Rejnuš divadelní podobu, v případě Urhamleta, který se pro divadlo hodil neméně, už jevištní úpravu udělat nestačil. Volnou divadelní adaptaci nakonec s úspěchem napsal básník Václav Renč a opatřil ji titulem Královské vraždění, respektive Jed z Elsinoru.
K napsání Urhamleta, druhé hry ze zamýšleného triptychu o vraždách státníků, inspirovala dramatika smrt prezidenta Kennedyho v listopadu 1963. Zdánlivě je Urhamlet (Prahamlet) jen dramatickou fantazií o tom, jak by asi vypadalo vyšetřování události, z níž vychází Shakespeare ve svém Hamletovi. Ve skutečnosti se tu ovšem v shakespearovském hávu odehrává věčný etický konflikt mezi poznanou pravdou a pragmatickými zájmy politiky.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
Ivan Jelínek: Velikonoční mystérium. Ke 100. nedožitým narozeninám Jiřího Adamíry jako Piláta
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
