Robert Walser a jeho Jakob von Gunten
Pásmo o knize švýcarského spisovatele z vlastního překladu připravil Radovan Charvát.
Švýcarský prozaik a lyrik Robert Walser (1878–1956) vystřídal desítky zaměstnání, často se stěhoval, pokoušel se usadit, ale vždy se vrátil ke svému dosavadnímu způsobu života – k toulkám po krajině, po městech a vesnicích, a k psaní.
Vedle tří románů napsaných v předválečném Berlíně (Sourozenci Tannerovi, 1907; Pomocník, 1908; a Jakob von Gunten, 1909), básní a několika scénických prací tvoří jeho dílo přes tisíc črt či povídek, jež publikoval v literárních přílohách časopisů.
Teprve posmrtně byl Walser oceněn jakožto jeden z tvůrců základů moderní německy psané literatury.
Líčením pocitů odcizení, drobnými charakterovými studiemi a záznamy živých snů se román Jakob von Gunten blíží textům F. Kafky. Autor o této své próze řekl, že „je z větší části básnickou fantazií“. Text však obsahuje i autobiograficky laděné pasáže (schůzky s úspěšným bratrem).
Walserův hlas, jeho styl, je nezaměnitelnou součástí počátků moderní světové literatury.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
