Svědectví Rigoberty Menchú
Kontroverzní vyprávění o guatemalských indiánech. Literární pásmo o falšování historie připravila a úryvky přeložila Klára Schirová.
Vzpomínková kniha guatemalské politické aktivistky Rigoberty Menchú je příkladem novodobého literárního falsifikátu. Po odhalení, že její svědectví nazvané Jmenuji se Rigoberta Menchú a takto se mi zrodilo politické uvědomění obsahuje mnohá nepravdivá tvrzení, však její kniha nepřestává být bestsellerem, ani četbou uznávanou na severoamerické a západoevropské akademické půdě.
Svou výpověď o podřadném postavení indiánů v Guatemale, genocidě páchané na původním obyvatelstvu vojenským režimem během občanské války vydala R. Menchú v roce 1983. Kniha byla téměř doslovným přepisem vyprávění, které s Menchú o rok dříve nahrála antropoložka Elizabeth Burgosová-Debrayová. Ta si po dohodě s Menchú přisvojila autorství a s ním i autorská práva, což o několik let později mezi ženami vyvolalo ostré spory.
R. Menchú získala Nobelovu cenu míru za rok 1992. V té době však již severoamerický historik David Stoll pracoval na knize, která měla Rigobertinu auru nedotknutelnosti radikálně narušit. Jeho odborná studie (založená na terénním i archivním výzkumu) vyvracela nemálo klíčových tvrzení Rigobertiny knihy. Stoll například demystifikoval informace o tom, že by Rigoberta byla v mládí negramotná, že by vykonávala otrockou práci na plantážích, že by kdy viděla smrt svého staršího bratra zastřeleného vojáky nebo že by byl její mladší bratr býval zemřel podvýživou.
Místo toho, aby byl Stoll vyzdvihován jako bořitel mýtů, byl levicovou veřejností odsouzen za rozvracečství historických skutečností a mírových snah v Guatemale. Řada těchto výtek byla ovšem nemístná. Stoll čekal s vydáním knihy celých pět let (tj. až do roku 1999), než se završila práce guatemalské komise pro odhalování zločinů vojenského režimu. Zároveň se mu podařilo dokázat, že vydání Rigobertiny knihy spíše než svobodným, spontánním činem bylo promyšlenou strategií guatemalského Gerilového vojska chudých, které rozhovor Menchú a Burgosové sjednalo.
Podle Stolla se radikální levice touto cestou snažila získat sympatie mezinárodní veřejnosti pro svůj boj. Rigoberta Menchú odmítla svůj historiografický prohřešek nějak výrazně komentovat. Po počátečním dementování jakékoli falsifikace nakonec připustila, že některé informace nemusely být podloženy skutečnými událostmi.
Pořad vysíláme při příležitosti 55. výročí narození Rigoberty Menchú (nar. 9. ledna 1959).
Účinkují:Vladimír Brabec, Miroslava Pleštilová a Jitka Smutná
Připravila: Klára SchirováRežie: Dimitrij Dudík
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Náramný pohřeb a O zkroceném poručíkovi. Povídky dánského spisovatele a námořníka Jørna Riela
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografie“ nešťastného autorova života
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka